Vždycky jsem si přála změnit svět. Chtěla jsem být starostkou, otevřít muzeum, pak objevovat zakoutí a stát se archeoložkou, pak přišla na řadu spisovatelka, co bude dál?


Popelka vám(nám) lhala ..

Není kam spěchat!

16. října 2013 v 13:20 | Kačka
Později, později, později. Necháme vše na později. Necháme vše na jindy.
Není potřeba, není známo. Kam spěchat? Kam tak utíkat?
Mnoho z nás, mnoha těch mladých slečen spěchá za láskou. Spěchá moc rychle. Až tak ryhle, že nedokáže zastavit. Ale co s tím? Nemusíme přeci, není totiž kam. Nebo ano? Prokastinace. Takto se dá nazvat hodně věcí. Odkládaní věcí na později nebo neustále nic nedělání. Ale opak je pravdou. Když nemáme, tak spěcháme. Když musíme, tak odládáme. To jsem prostě my. My lidi.

Svatba. Den, kdy začíná vše a zároveň všechno končí. Jak se říká " Něco starého končí, něco nového začíná. Nové hezčí, než starší." Ale vůbec. Zbytečný. Proč spěchat? Opravdu proč? Nemohu sice říct, že není kam, jelikož nemohu přesně určit, co Vám svatba dá, protože jsem ještě svobodná. Ale už jen proto, že toto má být reakce na knihu - Popelka Vám lhala, tak jen reaguji, komentuji a házím názory. Nemusíte si z toho nic vzít, ale i můžete.
Bella měla pravdu. My mladé dívky jsme tak slepé a tak zaujaté všemi těmi pohádkovými příběhy, které nám tak naivně dávala přislíbení do světa čar a kouzel magické lásky, že nevidíme nic jiného, než sami sebe a našeho prince, který pro nás přijel na bilém koni, políbil nás a z minuty na minuty nás požádal o ruku a my s ním žili šťastně až do smrti. A jak se probudit? Jak konečně otevřít oči a začít žít v realitě? Jak odhodit růžové brýle, které máme od malička přilepené na očích? Jak se zbavit naivity? Není nic snadného mít sny a přání a nemít naději. Je to tak těžké, když jsme od malička byly učené na takový přepych dle pohádek. A tak se alespoń pokusme žít i bez těch naivním snů, i bez těch nereálných přání a i bez té touhy po princi a princeznovském životě.

Den co den je to horší. Den co den je naše touha větší. Den co den jsou naše sny naivnější. Den co den nežijeme, ale sníme.


A proto raději odkládejme, nepospíchejme!

Štěstí až do smrti.

5. dubna 2013 v 12:20 | Kačka
Věta ,s kterou nám právě Popelka dala první dávku té nekonečné fantazii a naivity.Bohužel,ale je to tak .. Je dokázáno,že více než většina dívek má představu o svém budoucím ivotě,o partnerovi,o své rodině,o svatbě.A hlavně o tom štěstím,které by podle Popelky mělo tvrat až do smrti( a možná i po ní). A tady jsme doma - V TOMHLE NÁM SKUTEČNĚ POPELKA LHALA a v mnoha dalších věcech.Kdyby Popelka neměla tři přání,úžasnou vílu nebo tři kouzelné oříšky,tak není tak šťastná,ale kde mi tohle všechno seženem? Vzeme si to,že ona se během jedné noci zamilovala do Prince,který ji téměř ani neznal,"naschvál" ztratila střevíček a on poblázněné Princátko ji začlo hledat po okolí,tím,že zkoušem nalezený střevíček všem dívkám z vesnice i z králoství.
Ale to je výmysl.Ano děvčata,přestaň snít o úžasném životě s Princem,který pro vás přijede na Bílém koni,poklene ,požádá vás o ruko a budete spolu žít v krásném paláci s mnoha dětmi do konce svého "ubohého" života. Kéž by,co? Je mi to líto,i já do nedávno stále věřila,že s eněkdo u mého prahu objeví,ale opravdu ne.To je ztráta času.Ale nebojte,žádná z nás za to nemůže,to zavinila Popelka!

Svatba nejsou dostihy - Úvod.

5. dubna 2013 v 12:17 | Kačka
Druhá kapitola této knihy od úžasné spisovatelky - B.D.Casa.

Každá z nás ,z nás děvčat,touží po krásném životě s mladým krásným mužem,kterého si jednou vemem a budem s ním mít krásný rodinný společenský život.Ano,tohle nás učili rodiče celý dětský život a mnoha z nás jsme se tak naivně upnuly na tento sen,že jsme zavřeli oči při jiných problémech a snech a sníme jen o tomtom - o životě princezny. Ovšem,ta většina - do té věštiny patrří ovšem i já - se nachází/me na tom nejspodnějším místě seznamu dívek,po kterých chlapci touží.Ale i tak ta naše představa o velkém zásnubním prstenu a chlacovo pokleknutí - den,kdy konečně nemusíme klečet my dívky,co? :D - je opravdu hezká,ale hodně,příliš naivní.

Závěr 12ti příběhů.

4. dubna 2013 v 18:21 | Kačka
SHRNUTÍ PŘÍBĚHU O 12TI SESTRÁCH - ANEB KOHO MUŽI CHTĚJI A PRÁVĚ NAOPAK KOHO NECHTĚJÍ.

5 vzpovědí od 5 mužů různě starých,kteří popisovali nebo dá se říct zhodnocovali tento příběh a na jeho podnětech sepisovali své priortiní představy o ženách.
V jendo případě nechtějí ženy,které jsou namyšlené a rozmazlené,pdole příběhu prostě zlatokopky! Muži chtějí ženu,která dokáže podpoři a hlavně UPŘÍMNĚ milovat.

Příběh 12. - Sestra Náročná

4. dubna 2013 v 18:18 | Kačka
Poslední příběh o 12ti sestrách pojednává o slečně,která musí mít všechno ,jak se říká, eňo ňuňo! Připomíná mi to příběh z Pravý blondýnky,kde slečna musela mít všechno,pro všechno co chtěla stašilo si dupnout nebo uronit nějakou tu slzyčku trucu. Ano .. když není po jejím,není vůbec nic - úpravy,extravagace,úžas. Sice tahle knížka je o tom,že každá žena je princezna,ale né podle namyšleného a rozmazelného chování,ale kvůli její milosti,nádheře a opětovnému srdci.
Takže děvčata - PROBERTE SE! Není nad to jít někdy v teplákách a rozcuchaných vlasech,když vaše cesty nasměřují jen před barák vynést koš nebo vyvenčit vaše čtyřnohého miláčka.Opravdu nemusíte mít ty nejlepší džíny a k tomu super koženou bundičku a lodičky podle top modelky.To,myslím, nemáte/me zapotřebí!

Příběh 11. - Sestra Zhýčkaná

4. dubna 2013 v 18:13 | Kačka
Aneb otázka - Jak v sobě poznat zlatokopku? Dobrá otázka .. Děvčata tohoto typu měli bytse si tuto otázku položit a sléze na ní bez pochyby také odpovědět,pokud ovšem na tuto činnost nejste hrdá.
Nemůžete mít všechno a už ne všechny.Existují náklady,které musíte zaplatit svým přimem a né kraditkou jiných/jiného.Je hezké se nějam nechat pozvat,ale chodit na "rande" jen kvůli tomu,aby jste "zábavu" zažili i bez vaší námahy s pěněženkou.Nebo chodit s někým jen kvůli obsahu jeho peněženky,jelikož v šatníku máte nedostatek nových věcí a potřebujete nějak oživit vaší špěrkovnici.Určitě neexistuje,abyste měla ěnco obyčejného a sakra levného,na to máte alergii.Jenom pohled na vysokou cenovku vás těší,ovšem musí to zaplatit někdo jiný,než sama ona.Na usmířenou vám stačí ten největší diamant nebo nejnovější kabelka od LV.Ne! Takhle to nefunguje. Nebo nemělo by!

Příběh 10. - Sestra Přehorlivá

4. dubna 2013 v 18:11 | Kačka
Milovat,ale s odstupem,nebo lépe řečeno s mírou.
Tato žena tohle pravidlo nejspíš nečetla a tím pádem s ejim neřídí.Sic emá velké a hluboké srdce,ze kterého vás nadevše miluje,ale chyba je v tom,že právě NADEVŠE.Miluje až moc,dokonce je možné,že vás miluje ještě více,než sama sebe,což je pro naše seběvědomí a i podvědomí v nějakém ohledu docela špatné.
Všechno pro vás dělá,všechno za vás provede,vyřídi,vypere,uvaří,uklidí a pak si hraje na velkou kamarádku s ekterou MUSÍTE být 24 hodin denně,7 hodin týdně,prostě každou chvilí.Ona si bez vás neumí představit ani jednu hodinu,natož jeden víkend a už vůbec ne celý život.
Opět,znám pár slečen,ale spíše znám i hodně chlapců,který pro slečnu udělají všechno na světě,jen aby byla "šťastná".Ale už nevidí tu sladkou pravdu - miluješ mě,ale až příliš a to mě dohání k nenávisti. Bohužel .. CO JE MOC,TO JE MOC!

Příběh 9. - Sestra Dráb

4. dubna 2013 v 18:08 | Kačka
V dětství nám každý říkal co máme a nemáme dělat a my tuto zálibu především našich rodičů totálně nesnášeli.V dospělosti se to vůbec nemění,stále tuto krásnou činnost nemáme rádi,ale ovšem jsme se stali tím ,koho jsme nesnášeli v dětství,nemyslim rodiči,ale nečím,kdo každému říká co má dělat a co dělat nemá.Vítejte v diktátorii.
Taková slečna je sice možná krásná a na první pohled i milá,ale první dojem klame.S postupem času se do vás tak zadře,že se těžko vyhýbáte KONCI. Takže rychle pryč!
V mém případě s takovou vlastností znám jen chlapce/muže ,dívku jsem málokdy takovou potkala.Ale i tak to není pěkný.Když jste se stali jejím/jeho majetkem a vaše volnost a osobní život je v tabu.Tu svobodu ona zazdila a vy jste se stali jejím poskokem.To teda ne! Opravdu se rychle zbalte a už nikdy se s takovou slečnou/chlapcem nepotkávejte!

Příběh 8. - Sestra Povrchní

4. dubna 2013 v 18:06 | Kačka
Namyšlenost na třetím místem.Vzhled na tom druhém.Vy samotná na tom prvním! Aneb "Slečna vidí jen krásu,ovšem krásná je podle ní jen ona."
Nebo spíše ,kluci tuhletu slečnu nezajímá jak jste hodný,milý a milosrdný,nebo vaše záliby a ani rodinná situace - krom pěněz - tu zajímá jenváš vnějšek,váš vzhled a možná obsah vaší peněženky. S takovou slečnou je docela zbytečné se zahazovat.Nikdy nedokáže milovat vás jako člověka,ale jenom jako vás, jako "modela".

Příběh 7. - Sestra Méněcenná

4. dubna 2013 v 18:02 | Kačka
Další příběh,kde jsem se téměř našla,ale ze závěru plyne,že zas tak méněcenná nejsem.
Takže,nevážíte si ostatních lidí a ještě více sama sebe? Váš pohled do zrcadla je jen nechutné zjevení a ta největší noční můra? Jo,tak to vy jste méněcenná.To vy jste ta,která nemá vůbec žádné průměrné sebevědomí.Jenom umíte všechno poměřovat s ostatními a vždy najdete na sobě i tu nejmenší chybičku,která je ovšem totálně nepatrná.Úzkost a strach z lidí,strach z poznání a strach z lásky.Sice vaše naivita může být silná,ale vaše seběvědomí k tomu nestačí.Sněte dál .. Nebo se změňte.Začněte ze sebe dělat něco,co klidně nejste,ale něco lepšího a né tu nejošklivější a nejhorší.

Příběh 6. - Sestra Mučednice

4. dubna 2013 v 17:57 | Kačka
Být hodná je sice hezké,ale .. Ale nesmíme/te to přehánět.
Ovšem s tímto příběhem jsem se asi našla.Jen si nejsem jista s tím pojmenováním "mučednice",tak si toziž vůbec nepřipadám.
Laskavost,milost a dobrosrdečnost - vlastnosti,které u ní převládájí.Každému nic neodmítne ,na všehcno odpoví ANO. Ale opravdu si nejsem jista,zda je to ten nejsprávněší způsob,i když do dnešního rána jsem byla přesvědčena,že ano.Sedím v koutě a tudíž se nemohu divit,že na žádného prince nenarazím,protože silně pochybuju že mě v tom koutě někdo naštíví.A .. a moje milost je stejně nesnášenlivá,než vaše zlost.Takže pak se smenou bude jen každý zametat,než aby si mě vážil. Mám být teda raději zlá? ne,jen se konečně odvázat a někam vyraz a nesedět doma v koutě a stěžovat si a hlavně se také naučit říkat NE. Konečně ukázat svoje pravé já a né jen blbou koninku,která na všechno přikývne a ve skutečnosti je to malá uplkaná děvečka.

Příběh 5. - Sestra Svůdnice

23. února 2013 v 17:53 | Kačka
Vysoké podpatky,podvazky,mini sukýnka,úplé tričko a výstřih až "ke kolenům"? Velký potlesk,laciná děvko! Pokud chceš zaujmout nemusíš,a vlastně bys vůbec neměla,být sexy.Kluk nechce holku,kterou chce každý,kluci se naradi dělí (stejně jako holky).Takže buď jedinečná a né laciná a ubohá kopie z porno časáků.
Přitažlivost je síla vůle a vnitřní krásy, a né sexapealu a roztáhnutých nohou.Takže přibrzni! Myslíš si,že kluci to mají rádi,ovšem na takových holkách mají rádi jen jedno .. (to si doufám, domyslíte)

Příběh 4. - Sestra Veledůležitá

14. února 2013 v 18:43 | Kačka
Jste žena,která v každé větě používá zájmeno "já" v tom nejlepším slova smyslu? Pokud ano,tak si podejte ruce se slečnou Veledůležitou.S tou nejlepší a nejdokonalejší osobou na širém prostém světě. Myslíte si,že každého zajímáte jen vy? Tak to se dost pletete.To v žádném případě! Protějšek vždy hledá a potřebuje partnera,který mu bude oporou a vždy ho bude umět vyslechnout a né protějšek,který se bude snažit přede všemi nejlépe vyniknout a ukázat se v tom nejlepším,sebejistým a úžasným světle.
Probuďte se! Dámy otevřete oči! Svět není jen o Vás a pokud si to stále myslíte,vraťte se na Zem nebo spíše naopak,odstěhujte se někam hodně daleko,protože pro takové sobce a namyšlence tady není místo!

Příběh 3. -Sestra znechucená

26. ledna 2013 v 22:02 | Kačka
Myslíte si,že všichnu muži jsou stejní, lžou a podvádění? Pak jste ta znechucená.
Brenda radí,abyste zapoměla na své špatné zkušenosti s muži a poohlídla se po novém,protože všichni muži nejsou stejní.Já radím něco podobného,protože v nejmenjším detailnějším pohledu jsem také jedna z těch "znechucených".
Ale musíme se opravdu vzcopit a zahodit ten obrázek dřívějších zlých mužů a dívat se na ty ostatní bez hříchu a zbytečného před odsuzování do vroucých pekel,protože jak říká autorka knihy "Všichni muži nejsou stejní",ale ani neexistuje ten pravý princ ..

Příběh 2. - Sestra teatrální

26. ledna 2013 v 21:50 | Kačka
Chcete toho nejlepšího muže? Kdo by nechtěl.Ale ani přetvářkou, velkou hrou na velkou královnu celého světa a ani na strašně dokonale krásnou princeznu ho však nezískáte.Právě naopak .. Ztratíte každého muže společně s jeho zájmem o vás.
Nezbývá vám nic jiného než vaši namyšlenost a příliš velkou vášnivost a "milost" vypnout nebo spomalit či zmírnit ..

Příběh 1. - Sestra Zoufalá

13. ledna 2013 v 19:53 | Kačka
Lepší hledat vysněného božsky dokonalého prince,než být nebo hůře se vyspat s každým kdo vás unáhleně s roztomile pitomým úsměvem pozdraví.
Nemusíte se totiž "ujmout" každého druhého muže,který za to ani nestojí.Avšak nemusíte ani nivně hledat toho dokonalého.Jen žijte a čekejte! On ten "pravý" přijde sám!!
Možná si dlouho počkáte,ale jendou přijít musí.Zatím si užívejte ,ale s mírou.S tím užíváním to zas tolik nepřehánějte,kdykoliv s evám to může zvrtnout - to vím z vlastní zkušenosti ..

Už je pozdě ?

13. ledna 2013 v 12:31 | Kačka
Kdybych tu knihu dostala dřív a měla možnost si ji před 10.listopadem přečíst ,nebyla bych pořád tak naivní a hloupá kráva.
Ta žena co se rozhodla mapsat tuto knihu věděla co mluví,protože každé slovo,které přečtu doslova hltám a zarývám hluboko do paměti,protože bych opravdu ráda změnila styl mého myšlení,názoru na slovo "láska" a odešla ze světe naivních lidí ..

Úvod

10. ledna 2013 v 20:29 | Kačka
Dívám se do zrcadla a říkám si proč jsem tak ošklivá.Proč jsem jedna z těch holek,o kterou si kluk neopře ani kolo?

Čtu úvod knihy a v hlavě mi běží myšlenky,že ta ženská co to píše má vlastně pravdu.pokud chcem najít odpovědi a důvody proč pořád hledáme a nemůže najít toho pravého prince je ten,že naše naivita je moc velká a tak bychom měli změnit myšlení a celý pohled na svět a na "lásku".Autorka této knihy(Popelka vám lhala) měla(má) opravdu pravdu,protože člověk,který se chce změnit a chce hlavně změnit ázory lid na něho samotného musí změnit svůj styl myšlení,aby nebyl stála za naivního blbce ..

Stoletý spánek ..

8. ledna 2013 v 19:37 | Kačka
Tak jako Fiona,Růženka,Zlatovláska a jiné pohádkové princezny,které se šťastně zamilovaly a žily krásně až do smrti.

Patříš mezi takové dívky,mezi které patřím i já? Patříš k těm,co stále hledají toho pravého? Co stále čekají na toho vysněného prince na bílém koni? Pokud ano,pak jsi tu správně.jsi správně na tomto blogu,ale bohužel né,na tomto světě.Protože tady čekáš marně.Žádnej chlapec ti jen tak s čista jasna neřekne,jak moc tě miluje.Žádný chlapec sám o sobě nepřijde.Musí bojovat,musíš se prát,a hlavně musíš zvítězit!

Chceš najít toho pravého? Nebo spíše chceš znát důvod proč ho nemůžeš právě najít? přečti si určitě tuhle knížku - kterou jsem také začala číst.Dostala jsem ji k Vánocům a doufám,že mi odpoví na mé otázky a dostanu pádný důvod na to,proč se toho prince nedočkám.

 
 

Reklama