Vždycky jsem si přála změnit svět. Chtěla jsem být starostkou, otevřít muzeum, pak objevovat zakoutí a stát se archeoložkou, pak přišla na řadu spisovatelka, co bude dál?


Mocná jeskyně

Život poté .. 1. část

18. listopadu 2016 v 15:55 | Kacenacerna
Ubělo několik let. A co, že se za těch pět let odehrálo v našem příběhu?

Lenka, Viktorie a Anděla. Tři kouzelné mladé slečny .. bez kouzel. Na jak dlouho?

Mocná jeskyně 5 - Ironie osudu

5. července 2012 v 19:22 | Kačka
Mocná jeskyně 5 - Ironie osudu

Ukrutná ztráta Lili nejvíce zmohla Honzu,jakožto jejího brátra,který ji dokonce musel sám zabít.

________________________________________________________________________________________

Vždycky jsem si myslel,že spole budem na vždy.Chtěl jsem jí dát všechno.Dal jsem? To už se nedozvím ..
Třeba jsem ji nemusel zabít. Třeba byla jiná možnost,jak ji z toho osvobodit. Nemusel jsem vyřknout to kouzlo. Vždyť já jí přece nechtěl zabít. Byla to má sestra. Má malá sestřička. To ona byla ta jediná co jsem teoreticky měl. Jedinná vzpomínky na mou matku. Jo,pravda je,že tu mám otce,ale prostě sestra byla má nejlepší kamarádka,někdo komu jsem říkal všechno.Kdo mě teď vyslechne?
I když .. Její největší sen,bylo opět vidět matku.Třeba je teď s ní ..
Do p*dele se vším. Já je chci zpátky. Obě!

Nevydržím to tu. Otec už také nemá sílu.Měl jsem se snad také nechat zabít.Byl bych teď s Lili,a třeba i s matkou .. Aůe co by si počal otec? Dvě ztráty mu už stačí,kdyby zlstal sám nepřežil by to.
Když vejdu do jejího pokoje,sednu si na její postel,kouknu na fotky a zavzpomínám,brečím,jako bych umíral. Nejde to zapomenout! Nejde! taky byste nezapoměli .., Ale co bude dál? Bez ní?

Víte,jak dlouho jsem musel vydržet život bez matky. Víte,jak to bolelo. A bolí to ještě i teď. A teď i sestra? To je jak noční můra. Nenávidím můj život! Chci taky umřít ..

Nepotřebuji slyšet žádné lítostné kecy,stejně mi nepomohou. Nic mi ji nevrátí. Je mrtvá! A to kvůli mne .. Třeba jsem se měl obětovat,třeba to šlo nějak jinak skončit. Nemusel jsem ji zabít,mohla ještě spokojeně žít. Byla tak mladá .. Debil,debil debil?! Jsem to takovej debil!
Poslední obejmutí a sbohem. Navždy spolu? Navždy konec! Ani jsem se nerozloučil. Moje malá milovaná sestra tu prostě není,a já nemám komu říct moje problémy. Kéž bys mě teď slyšela ..

Je pryč. Nejdřív matka,teď Lily. Myslel jsem si,že už nic zlého nepřijde,ale tohle je možná ještě horší. Byl to někdo s kým jsem byl duševně spojený. Někdo,koho jsem neměl rád,ale miloval. I když to zní blbě ..

..

Lily,nevím sice jestli si tohle přečteš,ale kdyby náhodou ..
Chtěl bych ti říct,jak mi chybíš.Mě,tátovi,holkám,všem! Rádi bychom,abyses vrátila,já bych za to dal všechno.
Pamatuješ,jak když nám umřela matka,a my,když měla pohřeb nechali zakopat společně s rakví dopis,kde bylo popsáno všechno co jsme matce nikdy neřekli?
Doufám,že já jsem ti všechno řekl ..
Nevím,jak ti mám popsat co jsem k Tobě cítil. Snad víš co jsi pro mne byla.Sestra,ale také nejlepší kamarádka.
Budeš mi strašně moc chybět,
Honza

PS: MILUJU TĚ !

Vzal Honza dopis,a při pohřbu ho vložil na rakev,která byla společně s dopisem zakopáná 3 metry pod zem dne 15.3.

Závěr knihy:

22. dubna 2012 v 9:14 | Kačka
Závěr:
Na závěr bych chtěla poděkovat Oldřišce,mé učitelce na základní škole,která má svůj podíl na této knize.Hlavně bych chtěla poděkovat své matce,která mi každý den ukazovala,že i prostý a jednoduchý život má své kouzlo,ale samozřejmě chci poděkovat všem,že mou víru v magii a mé šílenství s mou velkou fantazii nezavrhovali,ale brali vážně.

Inspirace knihy:

22. dubna 2012 v 9:13 | Kačka
Inspirace:
Inspirace?Ani nevím.Nechala jsem se řídit každodeními sny.Nechala jsem plynout mou fantazii,ze které den co den vznikal nový příběh.Fantazie ve mne probudila jiného člověka.Jiného,ale přesto stejného ..

Úvod knihy:

22. dubna 2012 v 9:13 | Kačka
Úvod:
Touto knihou jsem se snažila říct,že život je plný fantazie,je jen na vás kolik fantazie použijete.Chtěla jsem vám ukázat ten nezkažený a krásný svět plný neuvěřitelně dokonalých chvil.Náš svět je vlastně obyčejná nepovedená parodie na pohádky a naše sny.Ponořte se s tímto příběhem do života tří dívek,a prožívejte s němi neskutečný příběh.Plačte,ale i se smějte.To vše probouzí pohled na náš zkažený svět,a je přece jedno kde a jak už nakonec žijete,hlavní je,že vůbec na tomto světě jste.

Tato kniha je věnována:

22. dubna 2012 v 9:12 | Kačka
Věnováno :
Tato kniha je věnována cleé mé rodině,ale především mému bratrovi Fandovi,se kterým jsem vždy potlačila můj strach.Bratrovi,který vždy podporoval moje plány do budocnosti a nikdy mi nic nezavrhoval a nezesměšňoval je.

Nejprve bych se chtěla omluvit ..

23. března 2012 v 15:49 | Kačka
Možná bych se měla omluvit,jak Vám,tak i saba sobě,Čtvrtý díl příběhu Mocné jeskyně jsem začala psát v deváte třídě základní školy,teď jsem ve druhém ročníku školy střední.Věděla jsem,že tento díl musím dopsat,už jen díky duševnímu spojenís dějem.Jenže jsem neměla náladu ani inspiraci pro dokončení.Až tento měsíc,mě opět zavál březnový magický pocit,kerý je spjat také s datum 15.3,a proto jsem se konečně dostala do dokončení čtvrtého dílu.Jsem na to pyšná,je to takový můj spisovatelský úspěch.S dějem jsem se ztotožnila.Ano nevím proč,ale děj mě tak nadchl,až se zná být realný.Přemýšlím také s pokračování,jen nevím pořádně kde a odkud pokračování začít.
Četli jste Mocnou jeskyni?
Líbíla se ti?
Chtěla bys pokračování?
Nečetl si jí?
Ráda bych abyste hlasovali v anketě pod textem.
A do komentáře kdyžtak psali téma pokračování ,kdyžtak číslo podle toho,které pokračování bych si představovala já,ale pokud by tě napadlo něco svého určitě dej vědět!:
1. Honzova vzpomínka na sestru Lili
2.Cesta královny a princezny zpět do magického světa
3.Náštěva zamilované Lenky Thomase do Orlího lesa

Určitě bych uvítala nějaké hlasy v anketě.A také komentáře pod článkem.Nevadí mi i Vaše negativní komentáře,každý názor cením a jsem za něj ráda.
Předem děkuji ´´

Mocná jeskyně 4 - Vrátí se? ´´ - 2.část

23. března 2012 v 15:35 | Kačka

Vrátí se?
Mocná jeskyně
Díl 4. , 2.část

Ranní povinnosti.
Kolem sedmé hodiny ranní zakokrhal kohout a všichni se vzbudili.Vašek už byl vzhůru před svítání,musel nakrmit zvěř a připravit snídani,už mu jenom zbývalo zamést a nakoupit,ale to nechal na dětech."Stávat lenošit,stávat a pracovat."všichni nečeklali a šli za Vaškem do baráčku,Václav jim rozdělil práci.Kluci šli pro dříví a potom museli uklidit kamna a pec.Holky museli nakoupit a zamést,podrobněji si to rozdělili mezi sebou sami.Jirka a Honza šli pro dříví a Thomas šel vyklízet pec.Lenka a Anděla zametaly a Liliana s Viktorií šli nakoupit Vaškovi něco k obědu a další potřeby,které potřeboval.Pro dřevo museli ke starému pánovi,byl to asi dřevorubec,který každy první úterý v měsíce slíbil Vaškovi dřevo,samozřejmně za nějaké kouzláky.Kouzláky byly peníze,kterými se platilo v kouzelném světě,Václav dal chlapcům deset kouzláků.Měli by stačit na dříví na čtrnáct dní,možná i na dýl.Thomas měl docela lehkou práci a někdy si dokonce pokecal s holkami,když zametaly kolem něho v domě.Ale Vašek holky raději rozdělil,každé dal jedno koště jedna byla v domě a jedna venku,aby si nemohly povídat,ale stejně si Lenka s Thomasem povídala.Anděla si mohla povídat možná tak se slepicemi na dvoře,tak si alespoň zpívala."Jsem to já..srdce mám tvárne,láska se mi peklem odmění,já už z nám svá trápení.....srdce mé je stálý viník,vždyť záře je příbuzná s tmou a stíny jen lžou..."Začala zpívat Anděla,ale při tom vynechávala pár vět,protože text písně neznala celý nazpaměť."Je to krása mít své srdce zatemnělé,při bouřkách jsou ženy znovu nedospělé,láska to je pocit.."dál zpívala falešně,ale nevadilo jí to,protože si zpívala potichu,tak ji nikdo nemohl slyšet.Zatímco si Anděla zpívala holky už byly skoro u obchodu,nebyl to spíše obchod,ale taková malá hospůdka,kde prodávali všechno na co jste měl chuť.Ale děvčata si nic koupit nemohla,protože měla Vaškovi peníze a ten to měl určitě přesně."Tak co si dáte..dě..kdo vlastně jste nikdy jsem vás tu něviděl."zakřenil se hospodinec,"Jsme tu na návštěvě u Vaška...je to náš...."začala odpovídat Liliana.Viktorii,ale napadlo slovo,které jim chybělo do konce věty,"....strýček...Ano je to náš strýček."slovo nebo spíše tón hlasu zněl trochu nevěřícně,ale asi uvěřil každému slovu,protože se netvářil podezřele."Slyšel jsem,že má synovce,ale o neteřích se nezmínil."jeho obličej se,ale náhle změnil v nejistý tvar."No není to náš pravý strýček,jenom se znal s naší matkou,tak jsme se ho rozhodly navštívit."jediná slovo lilianu,ale ani Viktorii nenapadly,ale snad už tomu uvěří,nemají čas na nějaké vymýšlení lží."No,tak dobře co si dáte."zeptal se prodavač a už to neřešil,asi ani on neměl čas na nějaké vyptávání."Jeden chleba,10 housek Sup a jeden kozí sýr."přečetla seznam Liliana,ale Viktorie ji musela pomoct,protože Vašek škrábe jak kocour."Dobře,děláto 45 kouzláku!"přesně jak holky říkaly měl to přesně vypočítaný.Jirka s Honzou mezitím byli už u Vaška,Anděla šla pomoct Vaškovi s povinnostmi na půdě a Lenka s Thomasem měli práci hotovou,nebo to tak aspon vypadalo.Když svojí práci dokončili,sešli se na dvorku.Vašek jim poupravil mapu a dal jim pár rad a řekl jim jména těch,kteří jsou na straně zla.Za jeho velké rady mu byli vděční!



Záchrana
Rozloučili se s Vaškem a vydali se na cestu podle mapy.Dorazili k Sovímu lesu,po velmi krátké cestě v lese najednou uslyšeli křik o pomoc.Pravděpodobně se jednalo o ženský hlas,kluci neváhali a vydali se směrem k hlasu.Cesta k hlasu byla velmi zarostlá a dostat se ke zdroji bylo velice těžké,spatřili stařenku,která zabořovala do bažiny a volala o pomoc.Kolem sebe neměla žádné větve o které by se mohla zachytit.Kluci vymýšleli nejlepší způsob jak jí pomoc a mezitím dorazila zdrcená děvčata.Holky v šoku popadly nejbližší,nejdelší větev,tím ukázaly,že jsou holky prozatím chytřejší než kluci.Kluci neřešili kdo je chytřejší a pomohli děvčatům tahat kládu.Když byla stařenka u břehu,Lenka a Lili se nahly ke břehu a stařence pomohly ven na suchou půdu.Stařenka poděkovala za záchranu života,představila se a děti pozvala do nedaleké chaloupky.Děti pozvání přijali a společně se vydali na cestu ke stařence.Když dorazili na místo,ocitli se před chátrající chaloupkou na kuřích nohách.Děti to velmi vyděsilo,ale řekli si,že jsou v čarodějném světě tak je to ani nepřekvapilo.Stařenka se otočila na děti a viděla jejich udiv v unavených obličejích.Vybídla je dovnitř.Postupně šplhali po žebříku vyrobeným z kuřích pírek.Lenka se bála vyšplhat,aby žebřík nepřetrhla,ale stařenka jí ujistila,že žebřík je očarovaný silným kouzlem a nemusí se bát.Pak Lenka v klidu vyšplhala po žebříku za steřenkou.Stařenka otevřela dveře a děti vstoupili dovnitř.Vevnitř to vypadalo mnohem líp a bezpečněji než venku.Všude kolem nich byli koutelnické věštecké pomůcky.Společně usedli do zastaralé lavice,které skřípala,možná dokonce i když si na ní sedla jedna malá muška.Stařenka jim nabídla kuřecí polévku,což je ani nepřekvapilo a po jídle jim nabídla noclech,který bez výjimek přijali.Všichni společně ulehli do spánku a mysleli na to jak přemoůžou temnotu.





Informace.
Ráno bylo tiché a chladné,stařenka nevěřícně připravovala snidani,i když bylo teprve půl šestý ráno.Skupinka návštěvníků slušně pozdravili a stařena jim pozdrav odplatila.Společně se přemýstili dio jídelny,kde jim stařena kuchtila jídlo.Po chvilce jídlo dodělala a všichni se mohli pustit do jídla.Jídlo bylo dobré a teplé,takže nikdo neváhal.Za chvíli měli všichni a namlsného koucoura snídani snězenou a výprava mohla pokračovat.Stařenka se ještě před odchodem děti představila a nabídla pomoc."v tomto lese žiju už mnoho let..."začala s představováním.Děti si na to sedli věděli,že je to nadlouho."...a lidé sem chodili pro pomoc nebo pro odpověď.Jsem vlastně věštkyně tady Kuřího lesa.Chtěla jsem vám nabídnout pomoct vám s temnotou.".Děti si řikali jak by jim mohla pomoct,kdyý je to jenom věštkyně,ale co neváhali a poslouchali.Žena se přemýstila do místnosti,která byla zakryta tmavěčerveným závěsem.Dívky i chlapci ji následovali do pokoje.Pokoj byl temný,žádná okna,jen samé svícny a jedna magická koule.Věštkyně k ní přistoupila,klekla si na podložku pokrytou kuřími péry.Do koule se omámeně zakoukala a povídala,"ÓÓ...něco vidím.Vidím vás jak bojujete proti temnotě.Právě jste chtěli vstoupit do hradu,ale najednou vás napadli strážci hradu.".Všichni na ní nevěřícně koukali."Jestli chcete abyse váš dnešní sen stal skutečností musíte někoho obětovat."sdělila jim hádanku a koule přestala zářit.Vyvedla je zmístnosti a následovala je.Děti ji pořádně nechápali."Pochopíte,musíte pochopit...je jen na vás jak!".Věštkyně jim informaci musela zdělit."Až nastane ta chvíle pochopíte a vzponete si na mně."luskla prsty a oni se zjevili před Kuřím lesem.Holky ani kluci nevěděli co se stalo,brali to jako vizi a vstoupili do lesa.



Překážky.
Celou cestu přemýšleli co se stalo.Kuří les byl mnohem hustější než Orlí,ale i tak se dal zvládnout.Při každém kroku zakopávali o pařezy nebo polámané větve stromů.Kolem nich poskakoval zajíci a polétával hmyz.Ale jinak nikde nikdo.A potom cosi nějaká černá postava předběhla před dětmi.Holky se domnívali,že je to jen přelud,chlapci vsadili na upíra nebo černokněžníka.Nějak to neřešili a pokračovali v cestě.Míjeli zřícené opuštěné chaloupky,podobné jako měla věštkyně,ušli asi jeden kolimetr lesem když v tom za stromem viděli stejnou postavu jako minule."Upírka"vykřikla najednou Lili.V tom podivná postava vyběhla ven.Nebe celé zčernalo a oni nevěděli kde jsou.Upírka kolem nich oběhla kolečko a oni se zjevili před velkým a temným hradem obklopeným temnotou."Neměli jste sem chodit."začala vyhrožovat Marta."Cožpak vás věštkyně nevarovala.Julie to viděla.Měla vás varovat."pokračovala,ale děcka nevnímala.Soustředila se na temný hrad,kde byla uvězněna Julie a Eliška.Náhle se u Marty objevily další dvě upírky.Ty stejné co potkali na cestě k Jirkovi.Jitka a Emilie."Varujeme vás předem,vkročíte do hradu a naší povinností bude vás zabít."varovaly upírky a přitom běhaly dokola a dokola kolem nich.Děti začali mít strach,ale nevzdávali se."Přišli jsme zachránit princeznu a královnu.A je nám jedno jestli někdo zahyne."vkročili kupředu a v tom Jirka zarazil.Hrad byl obalen magnetickým polem.Byl to možná velký problém,ale ne pro Thomase,teďka mohl ukázat,že je nejrozumnější a nejstarší.Přikázal vytáhnout hůlky a naučil holky kouzlo.Děvčata vytáhly hůlky a společně vyslovily kouzlo."Ať jsme doma nebo tu,přišly jsme vyhnat temnotu.".Vlkodlaci jenom koukali s údivem,nad hradem se totiž ukázalo sluneční světlo a pole shořelo.I čarodějky nestačily koukat.Najednou spadl zvedací most přes lávovou roklinu.Tan hrad jim naháněl hrůzu.V lidském světě mohli podobný spatřit jen v pohádkách nebo v pořádném hororu,ale teďka stojí před opravdovím hradem obklopeným skutečnou temnotou.Lenka se podívala na hodinky."Je dvacet jedna hodin."připoměla."To znamená milí přátelé,že zlo se teďka blíží do světa lidí.Naše rodiny jsou v nebezpečí."dodal Honza.Najednou Jirka zbystřil."Jak se to mohlo stát?Kde jsme se tak dlouho zdrželi?"zeptal se Jirka jen tak pro sebe.Nikdo ho nevnímal,protože měli strach.Ale Lenka neváhla a vstoupila do hradu,tvrdila o sobě,že je nejlepší čarodějka ze skupiny a měla částečnou pravdu,protože dříve se čarování zabývala víc než ostatní.Hrad byl velký a složitý.Procházeli temnými uličkami a na zdech videly prastaré obrazy.U jendoho obrazu se polovina skupiny zastavila.Na obrazu bylo vyznačené Mostecko a na dalším Hněvín.Na obou obrazech byla černá skvrna,která pravděpodbně znamenala temnotu."Temnota začala na Mostecku.Musíme si pospíšit."začala se bát Viktorie,ale i ostatní byli znepokojení.


Konečně,..ale ne!
Mysleli si,že jim zbývá více času,ale vypadalo to,že se někde sdrželi.Ale nemohli přijít kde,ale neměli čas se tady sdržovat.Museli zachránit všechny z hradu a odvést je do světa lidi,do bezpečnějšího místa."Musíme se rozdělit do dvou slkepin,takže já,Viktorie a Liliana půjdeme zachránit poddaný do první věže a Thomas,Jirkou,Anděla s Lenka do druhé věže zachránit královnu,princeznu.Sejdeme se v zámecké zahradě.".vyslovil plán Honza a nikdo nečekal na rozkazy a šli.Honza s děvčaty běželi po točivých schodech.Najednou se před nimi zjevila Marta."Ááá..pojď ke mně."chytila lilianu a přitáhla ji k sobě.Lili byla slabá a citlivá,hned jí začly téct slzy."Ukaž už ji stejně nebudeš potřebovat."vzala Marta Lilianě hůlku a zlomila jí o koleno.Honzovi a Viktorii bylo jasný,že něco není v pořádku,tak se Honza napřáhl,ale Marta Lili kousla do krku.Během několika vteřin z Lili byla upírka."Néé.."zařval Honza a z očí mu tekly slzy.Slza po slze tekla po jeho obličeji a kapala na zem.."Zab je..všechny je zab."nařídila Marta Lilianě.Honzovi nezbývalo než Lilianu,svojí vlatní sestru zabít.Oba dva věděli,že je to hrozná věc,která se jen tak někomu nastává,ale co dělat.Buď zemřou všichni nebo Lili.A přeci slíbil otci ochranu nade všemi.Ale musel to udělat."pujč mi hůlku,Viky."Viktorie mu půjčila hůlku a otočila se.Vážně to nechtěla vidět.Bylo jí to líto,ale pochopila Honzovi reakce.Věděla co by se stalo.Honza začal říkat kouzlo."Vím co by se stalo.A je mi to hrozně líto.Pane,ale znič tuto osobu.Jen za dobých účelů.Znič tuhle služku.Vím že nemineš,máš přeci správnou mušku."Jak také řekl,tak se stalo.Liliana se rozplynula,jedinné co naposledy mohli vidět byla její duše,která se létala kolem nich pár minut pak praskla jako bublina.Honza padl bolestí k zemi a brečel.Viktorie ho mohla jen utěšovat.Marta se mezi tím ztratila.Jestli chtěli pomstít Lili museli pokračovat v cestě.Zatím co se Honza s Viktorií sdrželi Thomas,Jirka a jejich skupina děvčat byli na veži.Ale Thomase,Jirku a děvčata čekalo na věži velké,ale smutné překvapení.Vě věži totiž nebyla jenom královna s princeznou,ale v té poslední věznici byl zavřený kdosi povědomí.Visel tam,měl obvázené lano kolem krku a neprojevoval žádné známky života.Když skupina zachránců přiklusala blíž zjistili že je to Vašek!"To je Vašek"lekla se Lenka a uskočila.Nikdo nevěřil vlastním očím.Byl mrtev a kousek od něho ležel Rex,také mrtev.Všichni tři proklínali toho kdo mu to udělal."Kdo mu to mohl udělat.A vůbec,proč?"ptala se Anděla a všichni stále zírali na Vaška a na lano kolem jeho krku."Včera něco po půlnoci zjistil Radek,že někdo z vesnice je prozradil,podle jejich informacích to byl právě Vašek,a tak Radek poslal Radku,ať ho přivede a potrestá ho."řekl tichým,ale zřetelným hlasem princezna Julie."Je to naše chyba"obviňovali se."Neobviňujte se!"zařvala královna Eliška."Nemůžeme se tu vybavovat,pojďte jdeme na domluvené místo."Jirka otevřel věznici a společně běželi do zámecké zahrady.
Zatímco Jirka,Thomas a děvčata litovali Vaška,Viktorie s Honzou byli na domluveném místě."Pojďte,za tím stromem máme padací dvěře do menšího sklepa."ukázala na strom Eliška a všichni se vydali ke stromu.Postupně vešli do vnitř.Bylo dostatečně prostorný,takže se tam v pohodě vešli."Kde je Lili"zeptala se Lenka.Honza s Viktorií mlčeli a jen koukali do země.Honzovi,ale začali po tvářích stékat slzy."Ona je mrtvá?"zeptala se Anděla.Ani jeden neodpověděl,ale všichni to brali jako odpověd.Nemohli tomu uvěřit,Vašek a Lili."Vašek je také mrtev."nahlásil Jirka."Přesně jak říkal tvůj táta,někdo zemřít musel,nebylo naším úkolem zachránit všechny.Ale naším úkolem bylo zničit temnotu."všichni dali Lence za pravdu."Máš pravdu,tak jdeme na to,Anděla s princeznou,královnou a ostatními zůstane tady a bude na ně dávat pozor!My ostatní půjdem v noci do útoku."Nikdo nebyl proti,a tak šli to zlo porazit!

Teď nebo Nikdy!
"Tak jdeme,Andělo ty se tu drž."řekl při loučení Thomas a pomalu se vydali na cestu."A´t se Vám nic nestane."zastihla Anděla Lenku s Viktorií."Neboj..!"utěšovaly Andělu a běžely za klukama.Anděla,královna, princezna a ostatní poddaní ulehli pomalu do spánku a věřili,že temnota bude poražena.
Naše skupinka zachránců cupkala k danému cíli.Dorazili k hradu kde hlídali dva noční strážci temnoty,Adam a David.Spali tvrdě.Naši nečekali až se vzbudí a vešli do vnitř.Chytrá Lenka,která šla vzadu svázala kusem lana strážcům nohy a přiběhla k ostatním jako by se nic nestalo."Rozdělíme se,já s Lenkou půjdeme do levýho křídla a ty,Honza a Viktorie půjdete do pravýho."navrhl Thomas.Neměli dost času,tekže šli podle plánu.
Thomas s Lenkou to vzali přes koupelnu přímo do princeznina pokoje,kde na ně čekaly tři známe upírky,Marta,Jitka a Emílie."Koho tu opět shledáváme.Dvě hrdličky,které si myslí,že nás dostanou."smála se Jituš."Ano dostaneme,a klidně hned teď!"ujistil Jitku a ostatní dvě upírky Thomas,a na druhou stranu musel pomalu utěšovat Lenku už na začátku,protože se třásla jak osika.Nebála se,ale o svůj život,ale o život ostatních.Napětí,dobrodružství a získaní nového přátelství brala s pocitem,že došla k cíli,a že život jí přinesl osud,který musel přijmout,a ona ho s chutí přijmula.Až teprve po přemýšlení o součastných emočních chvílí zjistila,že po ní Marta hodila nožík,který škrtnul o Lenčino rameno.Krev,která jí stékala po celé ruce,brala jako odhodlání do jakési ho poslání. Z poloviny ji nevnímala,nechtěla na ní myslet z druhé poloviny ji ta ukrutná bolest dostala.Bolelo ji to,ale jako správná čarodějka a hrdinka si slzy musela odpustit.
Bylo to pryč,všechno co se ze začátku zdálo tak krásné bylo nebezpečné a silné.Holky si myslely,že to nebude tak zlé,podcenily zlou a temntou magii,všechno to podcenily.Thomas se přiblížil k Lence a políbil ji na tvář se slovy "Neboj se,bude to dobré.Musíš být silná ..". A vydal se na druhou stranu pokoje za Jitkou a Emilií.Lence zbyla Marta.Thomas je dvakrát oběhl,a holky na něj tupě zíraly.Využil zmatení,které mezi nim a holkami nastalo a vykřiklo kouzlo teleportace.Upírky z pokoje zmizely. "Kam si je to poslal?" zeptala se Lenka."Víš,že ani nevím.Jen doufám,že někam hodně daleko." řekl s úsměvem na tváři.Marta se tvářila neporazitelně.Snad víte,že upiry stačí probodnout dřevěným kůlem,a to samé samozřejmě věděla Lenka,která na zemi viděla ležet starou dřevěnou násadu, a tak ji popadla a Martu sní probodla.Marta se rozprostřela na prach.Zmizela jak mlha.Thomas objal Lenku se slovy "Už je to za náma,alespoň tohle .." Lenka vzdychla a přitiskla ho k sobě.
Jirka,Viktorie a Honza mířili do druhého křídla hradu.Mezitím Lenka myšlenkama ujistila Viktorií,že v pravém křídle je to všechno klidné,Martu a její poskokyně zabili,takže u nich je to v pořádku.Sejít se měli pak u Anděly.Viktorie s Honzou prohlédávali pokoj po pokoji,Jirka šel za nimi a kryl jim záda.
Nakonec se všichni sešli ve věznici,kde byla Anděla s královnou a princeznou.Doufali,že je konec,a doufali správně.Temnota byla dočasně poražena.A svět magické říše pod vládou královny Elišky byl zachráněn.Avšak to co temnota zničila,se jen tak samo nespraví.Říše se museli zmocnit dobří skřítci,kteří už začali na opravě domků a samotného hradu.
Našim zachráncům stačilo dojít domů a říct Honzovi staršímu,že temnota byla poražena a v konečné fázi se nějakou dobu postarat o královnu s princeznou.
Cesta do portálu do realného lidského světa vedla přes královskou zahradu,kde vedl podzemný průchod do Matčina lesa,aby si ušetřili cestu přes Krvavou řeku.Pod vedením královny Elišky průchod otevřeli a všeli do něj.Bez jakýkoliv problému ho prošli a vešli v Matčině lese,kde je nakonci tohoto lesa čekal portál do jejich světa.Brána,kterou vešli do magického světa byla i bránou zpáteční.Na koneci lesa však bylo Matčinou jezírko a magický oltář,u kterého si všichni sedli a odpočinuli.Královna jim však vyprávěla příběh,který zde prožila.
"Bylo mi 16,stejně jako Vám.Utíkala jsem před zlým skřítkem Ulprechtíkem.V náruči jsem nesla moje první dítě,kluka Juliana.By to syn,kterého jsem měla s chudým venkovanem Josefínem.Jakožto princezna krále Gustava,jsem nemohla mít nic s chudými venkovskými občany.Natožto dítě.Bylo to pro mého otce s matkou nezákoné.Porušení královské konvence..." začala svůj příběh královna.Tady se dozvěděla princezna Julie celý maminčin příběh,který jí byl celý život skrýván,díky temnotě,teď,když byla dočásná temnota,před kterou byla skrývána poražena,mohla s epříběh dovědět.
"Ještě před tím,než jsem porodila,mě jednou v mém pokoji naštívil skřítek Uprecht.Nevěděla jsem kdo to byl,a tak jsem vyšla na zahradu a hráli jsme si.Když mi jendoho dne matka vyprávěla příběh o zlém skřítkovi,kterého jsem se měla vyhýbat,došlo mi,že celou tu dobu,jsem se s ním setkávala.Další den,když mě opět naštívil řekla jsem mu narovinu,že se sním bavit nesmím,ať jde domů.Chytil mě za ruku,vyslovil nějaké kouzlo a najendou jsem se ocitla v Matčině lese u jeho domku.Brečela jsem,a dostávala křeče.Zajal mě,dal mě pod zámek.Od té doby jsem otce ani matku neviděla.Proklínala jsem se..." pokračovala a při tom vzpomínala.
"Byla jsem u něj 33 dní.tehdy měl přijít můj porod.A ano,bylo na čase.U skřítka Ulprechtíka jsem nakonec porodila syna.Ale skřítek ho považoval za své.Několik dní po porodu jsem u něj ještě pobyla.Po pár dnech,šel do města nakoupit nějaké koření.Rozhodla jsem,že uteču.A taky,že jsem utekla.Nechtěla jsem u něj už dále být,a tak jsem tedy utekla.Utíkala jsem co mi nohy stačily,ani jsem nevěděla kde přesně jsem,až jsem narazila na toto jezírko s oltářem.Sedla si a doufala,že už mě něnajde.Položila Juliana a brečela.Při tom jsem zhluboka dýchala.Najednou mě ze zadu skřítek překvapil.Chtěla jsem utéct,ale zastihl mě.Vyhrožoval mi smrtí mého chlapečka,a to jsem nemohla jako matka dovolit.Byl hnusný,až mi nakonec syna z náruče vzal.Brečela jsem a prosila ať mi ho vrátí.Řekl mi,že mi ho vrátí pod podmínkou,že se stanu jeho ženou a dítě budu považovat za jeho,jinak ho vhodí do jezírka a stane se zněj zlatá rybka,která v jiném jezírku zemře.Snažila jsem se Juliana od něj vzít a utéct,opět mě zastihl.Vzal mi Juliana a hodil ho do jezírka a vykřikl kouzlo.Křičela jsem,nadávala a brečela.Podívala jsem se do jezírka a místo syna,tam plavala zlatá rybka.Skřítek zmizel a já zůstala sama v lese.Šla jsem někam,myslela jsem si,že se mi uleví.Šla jsem přesně po té cestě po které jsme přišli,taky proto jsem došla do mé zahrady.Tam jsem zjistila,že jsem byla pryč skoro půl roku.Mezitím co jsem byla pryč,umřel otec.S matkou jsem pak byly sami.Skřítek se už nikdy nezjevil..." dokončila svůj příběh.Zdvyhla se a šla se podívat do jezírka,kde stále plavala zlatá rybka.Královna se rozbrečela."Tady je tvůj bratr Julie." ukázala na zlatou rybku se slzami v očích.
"Pojďme,už je čas se vrátit." řekl Jirka a šli směrem k bráně.Jirka,Thomasem a poddaní se s patičkou zachránců rozloučili a šli ke své chalupě přes Orlí les.
Thomas a Lenka se naposledy objali a slíbili si,že se určitě ještě někdy uvidí.Thomas ji nakonec narozloučenou políbil.Viktorie,Anděla,Lenka,Honza,pricezna s královnou vešli do brány.Na druhé straně se zjevili na půdě Honzova domu.Tam už na ně celou tu dobu čekal Honza."Konečně,konečněPočkat,kde je Lili?" zeptal se."Tati,musel jsem ji zabít,jinak to nešlo.Je mi to líto .." řekl Honza a vrhl se tátovi do náruče.On to samozřejmě pochopil,myslel i na to nejhorší ..
Temnota byla poražena.Příběh byl dokončen a bez ohledu na to,že Liliana přišla v boji o život,se všichni s úsměvem vrátili domů!

Mocná jeskyně 4 - Vrátí se? ´´ - 1.část

23. března 2012 v 15:34 | Kačka

Vrátí se?
Mocná jeskyně
Díl 4., 1.část

Magický kámen, Liliana a Honza.
Holky jdou naposledy za Honzou."Honzo jsme tu,cos nám chtěl dát?"zeptala se Anděla."Ahoj děvčata,chtěl jsem vám představit Honzu,mého syna a Lilianu mou dceru.Oba dva jsou tak stejně starý jako vy a půjdou s váma zničit temnotu.A ještě kámen,kterým ,se při použití jakékoliv magické postavě,otevře brána do magického světa.Ještě něco k mým dětem:Liliana je čarodějka jako vy a Honza je vlkodlak.Liliana je po matce,která jí zemřela při napadení temnoty a Honza je po mně.Kámen dám Honzovi je z vás nejmladší,ale nejrozumnější a nejsilnější.Kdyby se cokoliv stalo zavolejte mi přes tenhle mobil,může se volat z jakéhokoliv koutu světa,kdyby z vás někdo zemřel vraťte se alespoň jeden pro mně a půjdu za váma."řekl Honza,holky se seznámily s Honzou a Lilianou."Já,ale nechci aby někdo zemřel."řekla Viktorie."Já se taky necítím,abych umřela."vykřikla Lenka."Neboj te se nikdo neumře,držte se pohromadě a navypínejte se,ale ani to nevzdávejte."řekl Honza."Neni čas na vyprávění,jste připraveni,můžem otevřít bránu?"zeptal se Honza ml."Jasně můžem."odpověděly všechny čtyři holky.Všichni se dotkli kamene,kámen se rozzzářil a před nimi se zjevila tajemná zářivá brána.Holky s Honzou ml. se naposledy rozloučili s Honzou a vešly do ní,když zmizeli v magickém světě brána se za nimi zavřela.A Honza doufal,že se všichni z nich vrátí a že nikdo nezahyne!


Poprvé v čarovném světě.
V magickém světě to vypadalo jinak než jim Honza vyprávěl.Bylo to jako kdyby celý svět někdo polil černou barvou.Všude kolem nich jsou ostatní magické postavy.Od malinkatých skřítcích až po velké obry.Ale nechovají se k sobě tak jak by měly,každý se postrkuje,začarovává a kouše.Nedaleko za kopcem před nimi stojí velký tmavý hrad,který pravděpodobně obklopila temnota a zajala magickou královnu s princeznou.
"Musíme jít na hrad a osvobodit královnu Elišku a princeznu Julii,ale nejdřív musíme k mému kamarádovi Jirkovi,který bydlí v lese.Pomůže nám,zná cestu k hradu a u něj vymyslíme plán."řekl celou strategii Honza a společně se vydali do lesa za Jiřím.Před lesem stáli dva obři,jeden byl menší než ten druhý."Kampak děti?"zeptal se ten veliký."Les je pro vás nebezpečný."dodal ten druhý."Já jsem Liliana,tohle je Honza.."ukázala k Honzovi,"Viktorie,Lenka a Anděla."ukázala na holky."Já jsem Pavel a ten mrňous je Viktor."představil se velký obr."Mrňous,já jsem podle tebe mrňous,koukni se na tebe velikáne.Nikdo tě nemá rád,protože jsi moc veliký."začal hádku Viktor."Alespoň dosáhnu na noční stolek."zahihňal se Pavel."Já bych taky dosáhl,..kdybych teda nějaký měl."pověděl Viktor,jejich hádka trvala asi celých patnáct minut,Honza s děvčaty té hádky využili a proklouzli mezi nimi.
Les byl temný a strašidelný,všude kolem poletoval hmyz a netopýři.Na stromech vysela pavučina s chlupatýma pavoukama,na zemi se plazili všelijací plazi a stromy vypadaly jako monstra.Prostě jako z hororru.

Cesta k Jirkovi.
Cesta temným a strašidelným lesem nebylo tak nějak v popisu plánu.Cesta byla klikatá a bahnitá.Všichni šli za sebou,Honza první a Lenka jako poslední.Obcházeli stromi,přeskočili říčku a sešli nevelký kopec Morous.Když šli dolů z kopce zahlídla Lenka někoho jak zašel za strom."Honzo něco jsem viděla za stromem."vylekla Lenka."Neboj jsme v čarodějným světě tady je hodně magických postav...."řekl Honza a náhle řekl "..teda pokud to není upír nebo někdo kdo je na straně temnoty."dopověděl svoji předchozí větu."Ale i když tu je temnota může to být někdo hodný,který je na naší straně.No,.nezjistíme to když se nepodíváme.A když tak si vyndejte hůlky a já se připravím na proměnu."nakázal jim Jan a všichni se vydali po stopách ,které zanechal asi člověk.Když došli ke stromu kde stopy končili vyskočila na ně náhle upírka."Hahah,ahoj svačinko.Kdyby něco jsem upírka Emílie.A vy jste?"."Já jsem Honza,oni jsou Liliana,Anděla,Viktorie a Lenka."představil sebe i děvčata."Já jsem vlkodlak a holky jsou čarodějky a společně jsme proti temnotě a na jaké straně jsi ty?"zeptal se Honza Emílie."Jak jsem říkala,jsem upírka,která spolu s Jitkou a Martou bujujeme proti vás.A promiňte rád bych si na vás pochutnala,ale objednala jsem si královnu."otočila se a běžela tak rychle,že za pár vteřin byla z dohledu.
Honza šel dál a holky šli za ním.Tentokrát šli po pěšině,ušli asi půl kilometrů.Jejich krokem cesta trvala půl hodiny.Museli zase projít přes říčku,která byla trochu větší než ta minulá a museli přejít mýtinu. Za mýtinou stála malá chaloupka,která patřila Jirkovi.Honza zaťukal na dřevěné dveře a čekal až přijde někdo otevřít.Za chvíli dveře otevřel Thomas,bratr Jirky,"Jirko Honza je tu?"zavolal Thom na Jirku,"Počkej!"odpověděl Jirka."Óóó,jsou tu i holky!"užasl Thomas,"Vážně jaký,..už jdu."řekl rychle Jirka a za nedlouho tu byl.Honza holky představil,"Ahoj."řekla Viktorie,"Čau."pozdravila i Anděla.A Lenka jenom koukala na něj jak zhipnotizovaná."Ahoj já jsem Jirka.Pojďte dál musíme vymyslet plán jak se dostanem do hradu a vypadáte unaveně tak si odpočinete."pozval je Jirka dál a všichni vešli,teda až na Lenku ta tam stála jak socha a koukala pořád na Jiřího."Jdeš dál Lenko?"pobízel ji Jirka,"J...j..jasně."vykoktala ze sebe Lenča.


Plán.
Kluci s holkama seděli u stolu,pili čaj a vymýšleli plán."Takže nejbližší cesta k hradu je projít lesem k hoře Sup,z ní na loď přeplavat krvavou řeku a potom půjdeme městem a měli bysme tam být."vyslovil svůj plán Jirka."A máš tam loď?"zeptal se Honza."Jo,měla by tam být."odpověděl Jiří."A co když tam není!"zuřila Anděla."Propřípad,kdyby tam nebyla vezměte si zachraný nafukovací člun do batohu." namítl Saša."Dobře vezmu."odpověděl Jirka a odešel pro něj do komory.Zatímco se Jiří prohrabával v komoře a hledal člun,tak ostatní malovali cestu k hradu."Můžu s váma?"zeptal se Thomas,"Rád bych zažil nějaký tu vzrůšo."dodal."Jasně,ale nejdřív namaluj hrad ze vnitř,jediný si tam byl."udělil práci Thomasovi a Thomas se dal do práce.Vzal si papirus a uhel a začal načrtovat.Honza s holkama dodělali mapu cesty a dívky začaly psát činnosti daných lidí.
Všichni dokončili práci a dokonce Jirka našel člun,všichni si nachvíli odpočinuli a po odpočinku si zabalili pořádné jídlo a teplé oblečení a mohli se vydat na dlouhou cestu.Naposledy se rozloučili se Sašou a mohli jít do lesa.Les ve dne byl jasnější,než minule v noci.Nebyl tak strašidelný a temný,ale pořád se tu někdo může potulovat."Ve dne tu nabudou žádní upíři,ale můžou tu být kentauři,skřítci,zlé čarodějnice nebo nepřátelští vlkodlaci.A je jich tu mnohem víc,než jsem vám právě řekl."když to Thomas dořekl všem ta dení bezpečnost odletěla někam pryč.
Když procházeli stromy něco se šustlo ve křoví,křoví bylo malé tak to mohlo být nějaké lesní zvíře nebo skřítek."Počkejte tady,jdu se tam kouknout."Honza se tam šel kouknout a Thom s Jirkou zůstali s holkama."Hele,malý králíček."usmál se Honza a všichni pokračovali k hoře Sup.V lese už nikoho nepotkali,až na nějaký ten hmyz a lesní zvířata.

Hora Sup.
"Hele vidím světlo."všichni si oddychli,ale věděli,že to nění konec,ale teprve začátek.Když vyšli z lese šli asi pět kroků po rovině a potom se před nimi tyčila velká hora Sup.Hora byla kamenitá,žádná pořádná cesta nebo třeba výtah.Museli jít po pěšině,která byla z kamenů.Špatně se po ní šlo,ale byla to jediná cesta.Každý zakopával o kameny nebo o pařezy malých stromků."I když tady není nic jiného než kamení,štěrk a křoví jsou tu i živý tvorové jako jsou skřítci,čarodějnice nebo vlkodlaci.Tak koukejte kolem sebe a dávejte pozor!"po naléhavém Jirkovo upozornění si všichni ze skupiny dávali pozor.Ale z čista jasna se před nimi zjevil malinkatý skřítek."Ahoj já jsem Kamílek a nějak nevím jak se jde dolů."představil se a Thom mu odpověděl "Tudy po cestě se jde do lesa.Jo...,já jsem Jirka,Honza a...".Kamílek nečekal až se všichni představí a běžel dolů po pěšině k lesu.Chvíli na něj ještě koukali,ale brzy byl z dohledu.
Za chvíli byly na vrcholku hory a čekal je pěkný sešup dolů,každý si musel dávat pozor aby nesletěl dolů.Cesta dolů byla trochu horší,protože tu byly větší kameny,než když šli nahoru. Každý z nich alespoň jednou zakopl,spadl nebo sletěl kousek dolů,ale naštěsí se někomu z nich nestalo.Z dálky už viděli konec kopce a loď,která se houpala na vlnách Krvavé řeky."Nakonec jsme ten člun brali zbytečně."Jirkovo smutný hlas zněl trochu přecitlivěle,než je u něho známo.Za chvíli byli těsně u řeky a mohli nastoupit na loď,ale než nastoupili se rozdělit,protože loď byla jen pro tři a jich bylo sedm.Podle Thomasovo výpočtu musí jet on vždy se dvěma ostatníma ze skupiny.

Krvavá řeka.
Thomas si k sobě vybral,jak jinak,než dvě holky.Vyšly na něj Lili a Viky.Ostatní museli čekat až Thoamas přejedu řeku,vysadí holky a přijede zpátky pro ostatní.Viktorie plula loďí po prvé tak měla menší závratě z houpaní loďe.Liliana byla,ale zvyklá."S matkou jsme pluly několikrát.Poprvé na řece Marně u Francie.Podruhé na řece Nil v Egyptě a potom jsme byly tady v České republice,na řece Labe,na Vltavě a Moravě."Viktorii z Liliananiny historky o loďích bylo o trochu víc špatně než předtím a nadruhou stranu se jí chtělo brečet,protože věděla,že jí matka zemřela,při tom samým co dělají teď oni-bojují proti temnotě."Neboj my nezemřem a tvoji matku pomstíme,to ti slibuji."Liliana Viktorii věřila tak se na ní usmála,utřela si slzy a řekla "Ale slib mi jednu věc."začala,"Když ale,umřu vezmi si tohle a dej to mému otci.Mám to od mámy."dopověděla svůj slib Liliana.Viktorie nechápala jak to myslý,proč by umírala,ale chápe-nechápe svůj slib slíbila Lili,tak ho slíbila i Viktorie.Cesta loďí nebyla zas tak dlouhá,nebyl to ani jeden kilometrů tak tam byli běhěm pěti minut.Thom vysadil holky a vrátil se zpět pro ostatní dívky.Lenka a Anděla nasedly na loďku a pluly s Thomasem na druhou stranu řeky.Lenka a Anděla měli jiné téma než závratě z lodě.Bavili se spíše o tom jestli přežijou a také o klucích.Lence se líbil Jirka a Anděle Thomas.A všichni věděli,že Viktorii se líbil Honza.Líbil se jí od okamžiku co ho potkala u Jana na fotce,když je učil kouzlit.Popisovaly podrobnosti,které se jim na klukách líbily a nezajímalo je,že celý rozhovor slyšel Thomas,kterého to velmi zaujalo.Thomasovi se také Anděla líbila,i když byla o dva roky mladší než on.Netrvalo dlouho a byly na konci cesty,holky vystoupily a začali si povídat s Lili a Viktorií.Thomas je neposlouchal a odplul pro kluky.Honza s Jirkou nastoupili a Thomas jim vykecal co slyšel od holek."Honzo ty se prý líbíš Viktorii,Jirka Lence a já Anděle."když to dopověděl,chlapci málem spadli do vody."Cože??"jediné slovo,které kluky napadlo,po tak divném rozhovoru.Zachvíli byly na konci,kluci vystoupili z loďky a šli do města.


Ve Věšteckém městě.
Město nevypadalo jako u nich.Žádné obchody,restarace a stánky.Kolem nich samé domy a statky.Jedna hospoda a věštkyně.cesta byla prašna a kamenitá,kolem nich cválali koně.dupaly krávy a přešlapovaly slepice.Všude kolem bosí lidé v starých oděvěch,děti si hráli na honěnou a některá děcka honila slepičky.Někteří starci vařily,krmili zvěř a uklízeli statek a před jejich domem.Naše skupina šla a přitom se otáčela za lidma,kteří vypadali chudě a jinak než je známo u nich.Zastavili se u strce,kterí si s nima začal povídat."Dobrý den děti,copak tu děláte."odpověď na dědovo otázku znali všichni,ale nechali ji na Thomasovi."Jdem zachránit královnu a princeznu"pošeptal mu Thom a rychle couvl ke skupině.Muž přikývl zapískal na svého psa,který se nedaleko hrál s malými dětmi,pes rychle přiběhl a začal štěkat na Jirku.Jirka cukal,ale pes ho začal olizovat a oslintávat."Nech toho ty psisko!"ještě než to Jirka dořekl stařec na psa zapískal a on si sedl u jeho nohy.Naše skupinka se rozhodla nezdržovat se tady a šli dál."Počkejte znám to v hradu,byl jsem tam."zavolal na ně stařec a všichni se na něj otočila.Pomysleli si co by mohl dělat,asi padesátiletý chlap,na hradě.Jediné co je napadlo je to,že si mohl jít tak pro důchod nebo pro slitování se nad jeho chudobou.Nečekali a zeptali se ho sami,"Co byste vy tam mohl zrovinka dělat.",když to Honza dopověděl všichni se začali smát na celý kolo."Byl jsem asi ve vašem věku,možná tak o pět let starší..."začal vyprávět"...ve městě jsem byl poprvé se svou kamarádkou Martinou,se kterou jsme měli úkol."dopověděl začátek věty a nabídl dětem,že by mohli jít k němu a on jim tam řekne svůj příběh a potom řeknou něco oni.Děcka souhlasila,stařec otevřel vrátka do dvorku,sedli si na lavičky kolem táboráku.Už se stmívalo,tak stařec přinesl buřty a tyčky na opékání,přinesl teplý čaj asi ve třech termoskách spolu s hrnkama a také něco pro hafana.Stařec pokračoval,"Úkol byl zachránit krále a královnu.Královnu a krála napadla temnota,bylo mi asi kolem šestadvaceti a Martině pětadvacet.Musela odejít od dětí,měla dvě děcka-holku Lili a kluka Jana.Lili bylo asi rok a něco a Honzovi kolem šesti let,jestli se nemýlim.I když nevipadám na čtyricet let,to proto že jsem byl zakletý,když jsem se snažil zachránit Martinu"popsal život Martny a trochu svůj.Najednou se Liliana a Jan zarazily,"Počkej te Martina,Lili a Jan-teda máma,sestra a já!"řekl nechápavě Honza."Pppočkej ty si Honza a ty Lili.Jestli jo tak to byla vaše matka."taky nechápal,ale budiž."Jo,..takže vy jste Vašek,jesli se nepletu."hádala Lili a nemýlila se,z vyprávění svého otce si dobře pamatovala všechna jména."Takže asi nemusím pokračovat,asi to znáte."řekl zklamaně Vašek a nabídl klukům a dívkám,aby tu přespali.Jedinné místo byla stodola.Kluci souhlasili,problém byl s holkama,ale po přemluvení,že můžou spát ve stáji na kupě hnoje,tak to hned změnily názor.Odbyla asi osmá hodina večerní a Vašek i s Rexem šli do domku,ostatní šli do stodoly a lehli si na seno.Netrvalo dlouho a všichni usnuli.Noc byla klidná,žádný rachot hudby jako u nich.Jejich světy byly úplně rozdílné,přesně jak říkal Honza.

Postavy z Mocné Jeskyně

6. května 2010 v 17:12 | Kačka
Postavy z knihy Mocná jeskyně.

1.Díl:
Viktorie-čarodějka
Lenka-čarodějka
Anděla-čarodějka
Romana-Lenčina matka
Roman-Lenčin otec
Jakub-Anděli otec
Dominika-nevlastní matka Anděli
Radmila-matka Viktorie
Vašek-otec Viktorie
Zuzka-vedoucí tábora
Stela-holka
Míša-holka
Káťa-holka
Nela-holka
Petra-holka
Eliška-holka
Lucka-namyšlená holka
Jana-namyšlená holka
Lada-namyšlená holka
Martin-idol Anděli


2.Díl:
Viktorie-čarodějka
Anděla-čarodějka
Lenka-čarodějka
Ludmila-Lenčina učitelka dějepisu
Oldřiška-Lenčina učitelka češtiny
Franta-Lenčin učitel na matematiku
Roman-Lenčin otec
Romana-Lenčina matka


3.Díl:
Viktorie-čarodějka
Anděla-čarodějka
Lenka-čarodějka
Honza st.-vlkodlak
Romana-Lenčina matka
Roman-Lenčin otec
Jakub-Anděli otec
Dominika-nevlastní matka Anděli
Radmila-matka Viktorie
Vašek-otec Viktorie

4.Díl:
Viktorie-čarodějnice
Anděla-čarodějnice
Lenka-čarodějnice
Honza st.-vlkodlak
Honza ml-vlkodlak
Liliana-čarodějnice
Jirka-vlkodlak
Thomas-vlkodlak
Saša-vlkodlak
Eliška-královna
Julie-princezna
Viktor-obr
Pavel-obr
Romana-Lenčina matka
Roman-Lenčin otec
Jakub-Anděli otec
Dominika-nevlastní matka Anděli
Radmila-matka Viktorie
Vašek-otec Viktorie
Emílie-upírka
Marta-upírka
Jitka-upírka
Adam-strážce temnoty
David-strážce temnoty
Bohumila-chůva princezny
Vlasta-kuchař
Štěpán-kuchař
Zita-kuchařka
Šimon-strážce
Daniel-strážce
Ondřej-šofér
Blanka-sluška
Jára-sluha
Kamílek-skřítek
Denisa-věštkyně
Ricky-mořská pana
Kamila-hospodinka
Albert-hospodinec
Martin-prodavač
Vašek-stařec
Rex-pejsek Vaška
Radek-vládce temnoty
Radka-vládkyně temnoty

Mocná jeskyně 3-Tajemství šedovlasého muže§

6. května 2010 v 17:10 | Kačka

TAJEMSTVÍ ŠEDOVLASÉHO MUŽE

Mocná jeskyně

Díl 3.




Obyčejný muž,který má neobyčejné tajemství.Čarodějky si musí dát pozor!!!




6.11.-...


Očem je psáno,průvodce knihy::-)

Pokračování příběhů o třech čarodějkách,které zažily mnoho dobrodružství.A další je čeká v tomto díle!!!
No prozradí me vám jen jedno inzerát(z minilého dílu) z webu zrušily,protože si řekly,že už tři čarodějky stačí a další povinnosti jako škola a trénování čarování prostě nechtěj!!!
Jednoho dne Viktorie potká na cestě domů neznámého muže.Muže viděla ve městě poprvé,a tak ji přišel nějaký podezřelý.Holky se jí,ale vysmály.Za týden poznají i ostatní dvě čarodějky pravdu,že je ten muž nějaký divný.Chodí často kolem nich,jednou si je dokonce zastavil a zaptal se jestli věří v kouzla.Děvčata mu odpověděla co jiného než že NE!!!Holky věděly že není něco v pořádku a že si musí dávat pozor na toho šedovlasého muže.Od té doby se od něj držely dál a vyhýbaly se mu!Asi za čtrnáct dní zjistilo,kdo to byl.Byl to největší bílý čaroděj.Měl je chránit, zaučovat k lepším kouzlům,ale měl jim říct že se blíží temnota a že je chce zničit!Holky se všechno dozvěděly opravdu včas a jejich strach se vyplatil.
Jestli je temnota porazí nebo oni porazí ji,tak to se dozvíš v tomto díle knihy MOCNÁ JESKYNĚ 3.





Neznámí muž!


Je slunečný den a Viktorie šla pro děvčata.Holky šly do klubovny a tam si hrály,četly si a pak čarovaly.Čarodějky byly v klubovně celý den,když se setmělo holky musely jít domů.Viktorie cestou domů uviděla muže,kterého ve městě ještě neviděla.Muž měl v kapse nějakou knihu Viktorie nechtěla být zvědavá tak se neptala,ale v duchu přemýšlela co je to za knihu.Muž jako by ji četl myšlenky a řekl ji "Ptáš se ta tu knihu?" a Viky se ho pěkně lekla a řekla že ne,ale odpověděl "Neptala ses,ale myslela sis to!Je to kniha kouzel,"Ale kouzla neexistují"lhala Viktorie."Ale čarovat může každý,jestli by si změnila názor přijď támhle do toho zbouraného domu a já ti o tom víc povím!?" zašeptal šedovlasý muž a odešel.Viktorie byla v šoku.Hned druhej den se s holkama musela sejít v klubovně,kde začala povídat "Včera cestou domů jsem se potkala s mužem,kterého jsem tu nikdy neviděla","a co jako?"řekly ostatní dvě holky dvojhlasně."On měl kapse knihu kouzel!"řekla rychle Viktorie,"Ale jak s to poznala?"řekla Lenka a Anděla to zopakovala"Jo,jak s to poznala?","No on mi to nějak vyčetl z myšlenek!"řekla divným hlasem Viktorie.A dodala"Vím,že je to hloupost,ale je to nějaké divné.".Lenka a Anděla trochu váhaly,ale slíbily Viktotrii,že se mu budou vyhýbat.



"Lidé vás potřebují"
Druhej den ráno potkala Lenka toho divného muže,kterého vciděla asi Viktorie,podle popisu přesně seděl,ale i když slíbila Viktorii,že se mu bude vyhýbat šla za ním.Muž šel do zbouraného domů,jak řekl Viktorii.Najednou se otočil,Lenka se stihla shovat za keř.Ale muž ji viděl a zeptal se:"Co tu děláš dívenko??","Já nic,.. jen jsem tady něco včera ztratila!"improvizovala Lenka.Pán,ale věděl co tu chce tak řekl:"Ty si Lenka viď??".Lenka se zděsila a zeptala se"Jak to víte?!","Já vím všechno,ale co nevím je to kde máš Viktorii a Andělu?!"řekl muž a odemkl dveře"Pojď dál jestli chceš?".Lenka nevěděla co má říct,ani sama nevěděla kde holky jsou a holkám by se určitě nelíbilo,kdyby šla dál:"Já nemohu musím domů a holky jsou..."hledala to správné slovo"...nemocný"napadlo rychle Lenku."Tak až se uzdravý tak přijďte ke mně všecky je to důležité,lidé vás potřebují."řekla a vstoupil do místnosti."Určitě přijdem jen co budem moci!","Dobře a NEZAPOMEŇ LIDI VÁS POTŘEBUJÍ.POTŘEBUJÍ VÁS!!"dořekl a zavřel dveře,bylo to jeho poslední slovo.Lenka rychle utíkala pryč za holkama."Holky já ho sledovala"vyrazila ze sebe hned Lenka,"koho jsi sledovala"řekla Anděla,ůNo toho neznámého muže,jak viděla Viktorie,"Copak jsme si neslíbily že se mu budem vyhýbat!"nadávala Viktorie Lence.Ale holky on věděl jak jse jmenujeme a říkal taky že nás lidstvo potřebuje.A taky že k němu máme přijít"řekla rychle Lenka a jedním dechem."Tak počkej zpomal.Umí číst myšlenky,ví u nás všechno a potřebuje nás??"zopakovala to pomaleji Anděla."Holky jestli mluvil pravdu,tak tam budeme muset jít"řekla Viky...."Co??Ses zbláznila ne?Já už ho nechci ani vidět"odpověděla Lenka."No já ho ani neviděla,ale potkat ho teda z vašich příběhů nechci"zděsila se Anděla.


Náštěva u Pana Neznámého
Uběhl týden a děvčata šly navštívit toho muže."Já nezaklepu,ať zaklepe Viktorie ta ho potkala první"řekla Anděla."Ne ať zaklepe Lenka ta porušila slib a dovedla nás až sem."hodila to na Lenku Viky.Lenka nepřemýšlela a zaklepala....Dveře se samy otevřely a oni vešly."Halóóó!"zavolala Lenka"Háló"zvolala ještě jednou,ale nikdo se neozval.Ale nedaly se zmást a šly dál.Najednou vidí světlo z jednoho,asi z 10 pokojů(ten dům byl pěkně velkej),tak šly zaním.Na křesle sedí ten Pan záhadný a prohlížel si nějakou knihu.Ta kniha připadala Viktorii trochu povědomá a pak ji napadlo:"Tu knihu jsem už viděla,to je ta kniha kouzel"řekla najednou Viktorie,A najednou někdo něco šeptá"Už jsem vás očekával"řekl úplně potichu muž,"Tak začneme já jse jmenuji Honza a pozval jsem si vás pro jednu jedinou věc,která je moc důležitá.Tak bych vás prosil seďněte si děvčata,už by bylo na čase vám to říct."řekl muž a holky na něj koukaly divně "Proč už nesedíte?"zeptal se muž,"A tak vy nemáte židle!:-D"zasmál se pán.Muž luskl prsty a najednou se u krbu objevily z čista jasna 3 židle,stůl a na něm 3 horké čokolády a sušenky."Mohu nabídnout,jsou čokoládové."řekl slušně.Holky se posadily,napily se čokolády a vzaly si oplatku."Vím vaše tajemství"začal hovořit,"Jaké tajemství"řekly holky naráz! "No to,že jste bílé čarodějnice,jsem jeden z rady nejvyšších,byl jsem poslán abych vám řekl hodně důležitou zprávu.Obklopila nás temnota,a zachvíli dobude i lidstvo je jen na vás,abyste nás všechny zachránily,je to jen a jen pouze na vás."řekl celou větou,to kvůli čemu jsem holky přišly."To chcete,abychom bojovaly proti temnotě?"řekla Anděla,"Ano chci a nebojte se,já vás na všechno připravím."."No já..........,no dobře já do toho jdu,a co vy holky?"řekla a zeptala se Lenka v jedné větě,"Jasně"řekly ostatní dvě.
A tak holky začaly s Honzou trénovat.To je jestli dobyly temnotu nebo jestli temnota dobyla je to se dozvíte v příštím díle Mocné jeskyńě,která vychází o letních prázdninách(možná dřív)roku 2010.

Mocná Jesykně 2- "Říkám nechci"

6. května 2010 v 17:09 | Kačka

Mocná jeskyně

Říkán "Nechci!"

2.díl


Pokračování k příběhu o děvčatech Anděly,Viky a Lenky,které zažily na táboře dobrodružství
a získaly tajuplnou moc!!



Kateřina Černá 9.třída
Průvodce knihy, aneb O čem je psáno!!:


Pokračování k příběhu o děvčatech Anděly,Viky a Lenky,které zažily na táboře dobrodružství
a získaly tajuplnou moc!!
***
Je konec prázdnin a holky jdou do školy ve škole bude mít ,ale jako jediná bude mít Lenka ze začátku problémy a všechno se jí nedaří a myslí si že je to kvůli čarování,prý že ji to zničilo život a že nechce už dál mít magickou moc.
Jednoho dne když není venku s holkami a je sama doma tak otevře magickou knihu a přelistuje na kapitolu "Jak o moc přijít",Lenka se dočetla že by musela zničit(či zradit) všechny ostatní čarodějky co zná.Lenka nevěřila svým očím chtěla o moc přijít,ale zároveň se chtěla dál přátelit s Viktorií a Andělou.
V hlavě se jí nesly dvě otázky,ale jen jedna odpověď ŘÍKÁM "NECHCI".!!!
Den co den přemýšlela co dál a hodinu co hodinu se trápila čím dál víc.Holky nevěděly co s ní je,nevěděly ani že se chtěla zbavit moci a dál koukaly jak se trápí.Myslely si však,když má problémy ve škole tak je má i kvůli tomu doma,ale to se velice mýlily.Děvčata napadla jediná věc a to že pomůžou Lence ve škole.Týden se snažily ji doučovat,ale bylo to zbytečné,Lence bylo čím dál hůř.Po měsíci to holky zjistily a snažily se jí to rozmluvit vše se napravilo a holky zase byly"Magická trojka"! :-D!!!


KAPITOLA 1.


Je první školní den a holky se musejí připravovat do školy.Teď toho čarování nechat,a soustředit se na školu.Anděla a Viktorie ve škole nikdy problémy naměly jen Lenka měla vždy málé problémy z češtiny,matematiky a dějepisu,ale teď je to horší celý prázdniny se nesoustředila na školu a jen čarovala i bez holek.Natož holky se alespoň na školu parkrát koukly,a nečarovaly tak hodně jako jejich kámoška!
Problémy začaly už hned první týden co škola začala,učitelky si na ní stěžujou a už několikrát volaly rodičům,ale Lenka se pořád nevzpamatovala.Ale to nebyly Lenčiny jediný problémy,problémy měla i v soukromí a nikdo nevěděl jak jí pomoct,ale holky se rozhodly to zkusit pomoct své čarodějné kamarádce ve škole.Dávaly ji doučování,učily se po škole,o přestávce a o výkendu.Zkoušely skoro každý den,ale moc to nepomohlo.Holky nevěděly jak jí ještě pomoct,zkusily jen jedno a to že si sní promluví.Lenka jim řekla že je to protože se pořád učí čarovat aby byla lepší a lepší a proto pořád zapomíná na školu.Viktorie a Anděla jí řekly že by se měla soustředit víc na školu,ale Lenka to pochopila špatně a řekla že už nechce mít magickou moc, že jí to udělalo problémy ve škole!!!
Lenčiny známky a lenčino chování ve škole se zlepšilo a už byla jako dřív,jen už pro sebe nabyla čarodějkou.Dělala jako že se nikdy čarodějkou nestala,vždy když holky se zmínily o kouzlech a tréninků čarování Lenka zmlkla a šla raději pryč.Už to nebyla taková parta jako dřív a holky to velice mrzelo.Holky vymýšlely co zařídit a jak jí pomoct získat oblibu k čarování.


KAPITOLA 2.

Lenka sedí doma na posteli a prohlíží si fotografie z tábora,jak si to parádně užívaly a čarovaly o prazdninách.Lenka by ráda zase čarovala,ale nechtěla se zase zhoršit ve škole.Hůlku a knihu schovala do skříně,ale ještě před tím si knihu pročetla a nalistovala kapitolu "JAK SE ZBAVIT MOCI"a tam zjistila že se musí zbavit včech jiných čarodějek,která zná nejlépe,skoro lépe než sama sebe.A teď se jí hlavou prohání dvě věty,ale jen jedna odpověď "ŘÍKÁM NECHCI",Lenka nechtěla mít magickou moc a ani se nechtěla zbavit kamošek!!
Holky jí každý den přemlouvaly ať jde s nima čarovat,že to není školou,jen ona si to myslí,ale říkaly ji to marně lenka pořád mlela jdno a to samý a to že NECHCE!!
Holky jí pořád namlouvaly že je to blbost co říká a že je čarodějka jako ony,ale ona řekla že čarodějka už není a ať jí tak už neříkají.Ale holky ji pořád oslovovaly pání čarodějko a nepřestaly s tím do toho až změnila názor.to trvalo ale měsíce a měsíce.
ZA MĚSÍC!!!!

Uběhl měsíc a holky už ji trochu přemluvily,řekla že s nima bude čarovat,ale jen málo a že nejdřív si musí udělat školní povinosti! Holky souhlasily a byly rádi že už byly blíže než ze začátku!


KAPITOLA 3.


Netrvalo dlouho a holky lenku přemluvily úplně Lenka zase měla chuť na čarování,ve škole ji to šlo a nikdo si na ní nestěžoval.Holkám řekla že její odpoveď ŘÍKÁM NECHCI se změnila na slovo ŘÍKÁM CHCI.Holky byly šťastný že Lenku přemluvily a že ji vrátily oblibu ke kouzlům,lenka byla též šťastná.Holky si měly zase spolu o čem mluvit,smály ,učily se čarovat a učily se taky do školy prostě se radovaly spolu jako dřív.Z holek byla zase ta magická trojka.Holky se v čarování vylepšovaly,čarovaly dokonce i trochu ve škole a tak si čarováním pomáhaly všude možně,doma při uklízení,ve škole v učení a venku.Anděla dokonce objevila v knize web stránku kouzel,tak tam dala inzerát,kde napsala:"HLEDÁME ČARODĚJKU V BLÍZKOSTI MOSTECKA VE VĚKU 14-15 LETECH".Na inzerát zatím nikdo neodpověděl a tak se holky bavily jen sami,ale doiufají že někdo na inzerát odpoví.

Mocná Jeskyně 1-Záhada letošního léta

6. května 2010 v 17:05 | Kačka

Záhada letošního léta

1.díl

Tak a jede se!!!

Viktorie,Lenka a Anděla se rozlučují s maminkou a tatínkem a nastupují do vlaku kde si sednou vedle sebe.Hned po seznámení se dají do řeči a každá z nich povídá co má sebou a jaký se jí líbí kluk ….a další holčičí řeči .A hlavně že už se těší jak se ubytují spolu v chatce a jak to bude super.To jim náhle přerušila rozhovor pani vedoucí která se představuje děvčatům:"Říkejte mi Zuzana.Hned po příjezdu si vybalíme a rozdělíme kdo s kým bude v chatkách.Pak půjdeme na oběd a po obědě půjdeme do lesa a tam si vysvětlíme nějakých základních pojmů a navzájem se představíme.No já myslím že je to prozatím všecko kdyby něco jsem o pár uliček dál ."dopověděla a sedla jsi na místo.Lenka,Viktorie a Anděla pokračovaly v rozhovoru který jim přerušila.Lenka nejednou povídá: "Zahrajete si karty??" zeptala se holek které jí neslyšely,protože spaly a tak se Lenka na ně vykašlala a šla si taky odpočinout.
***
"Tak stávat děvčata už jsme tady tak si tu nic nenechejte a jděte pomalu ven"řekla Zuzana,která všechny probudila svým křiklavým hlasem.Po výstupu z vlaku musely všichni táborníci dojít do tábora.Cesta vedla vesnicí,polem a konečná cesta do tábora byla lesem.V táboře se táborníci shromáždili před zavazadly,které přivezlo speciální auto.Ten kdo své zavazadla našel se mohl přemístit do své chatky.
Uběhla hodinka a všichni děti ,ale i vedoucí se mohli přemístit do jídelny na oběd:"Holky oběd všichni před chatky" zavolala na dívky.



KAPITOLA 2.




Zuzka je odvedla do lesa kde jim řekla pár věcí ,které musí dodržovat,když dopověděla přišel čas na seznámení.Všichni se mezi sebou seznámily už ve vlaku tak nebylo co si povědět,tak přišel čas na odpočinek.Zuzanka jim dala volnou hodinku do večera,pak přijde čas na koupání a půjde se do hajan.
Za hodinu je zavolala k večeři a pak rázem do umývárny a potom honem do postele.
***
Ráno zazvonil pro celý tábor budík a vedoucí probouzeli své oddíly.Zuzana probudila naší trojici a řekla: "Obléknou,vyčistit zuby,učesat,na snídani a pomalu uklízet bude se bodovat za úklid ,tak honem" .Viktore vstala jako první hned po ní Anděla,ale vstávat se nechtělo Lence ta vůbec nechtěla z postele,ale musela.
Po snídani se muselo uklízet tak se holky daly do práce.Nejdřív si musela každá ustlat postel, pak přišlo na řadu zametání,vyhození odpadků a nakonec úklid věcí.Každá měla svou práci.Při ustlání postelí si Anděla něčeho všimla,když uklízela pod madrací objevila starý papír zavázaný mašlí, ačkoliv není nikdy tak zvědavá mašli rozvázala a ukázala tu záhadnou věc holkám.
Na papíru byla nějaká mapa a jak holky pochopili byla to mapa tábora,jenže b cesta vedla hluboko do lesa a směřovala někam do jeskyně.Holky to docela zajímalo tak je napadlo že se tam půjdou dnes večer o úplňku podívat.
Ačkoliv se bály rozhodli se strach překonat.





KAPITOLA 3.


Nastal večer všichni museli spát,ale holky nespaly povídaly si celou noc dokud nešli spát i vedoucí pak se teple oblékly,vzaly mapu,baterky a šly.

Cesta lesem byla strašidelná,ale nechtěly to vzdát, tak šly dál.Šli podle mapy tak to nebylo tak těžké a dokonce už byly blízko.po chvilce se dostaly na místo,které je na mapě označené šipkou.
Stály u cíle,před nimi byla jeskyně.Vešli do ní a napjatě koukaly kolem sebe jestli něco nevidí.Na mapě byla ukázaná věc kterou mají najít,byla to nějaká truhla nebo něco takového,ale zatím nic nenašli ,když v tom najednou to Lenka něco podivného našla.
Chtěly to otevřít ale bály se,no řekněte kdo by se nebál sám v opuštěné jeskyni,něco po půlnoci a ještě k tomu o úplňku mají otvírat nějakou truhlu???
No já vám teda povím já bych se teda bála!!!:-§
Ale Viktorie dodala odvahy a otevřela to.A najednou co si zazářilo a holky spadly na zem.

Nevěděly co dělat ,byly zmatený a nic si nepamatovaly tak radši utíkaly co jim nohy stačily.




KAPITOLA 4.



Holky se vzpamatovaly a pelášily do tábora!!

Ráno bylo jiné než obvykle děvčata byla unavená a bolela je hlava, pomysleli si že je to ze včerejšího dobrodružství: "Pamatujete si něco holky??" zeptala se Lenka,:"Ani ne a co ty Viky??"řekla Anděla,:Ne vůbec holky a co se včera vlastně stalo??? Dodala Viktorie.A v tom vešla Zuzka do chatky:"Tak holky uklízet a za chvilku bude snídaně"nahlásila jim vedoucí a šla k další chatce.
Holky stěží vstaly a začaly uklízet.

Uběhla chvíle a holkám zbývalo jen poklidit postele ,ale co si najednou Lenička našla pod postelí,byla to kouzelná hůlka a nějaká kniha.Za chvilku to našla pod polštářem i Viky a Andělka.

Nevěděly co to je a kde se to vzalo???
Při tom je napadalo několik důvodů,ale neřekly je nahlas,protože by jim nikdo nevěřil.
1.důvod byl že si někdo z tábora z nich udělal legraci!!
2.důvod byl že jim to tam v noci dala zoubková víla!!
3.byl že je to kvůli včerejšímu dobrodružství v jeskyni hluboko v lese!!
Všichni tři nevěděli kdo má pravdu tak tomu chtěly přijít na kloub.

***
Asi za týden uvěřily tomu že je to z té jeskyně,určitě kvůli té truhle,ale stejně to nikomu neřekly,kdo by jim věřil???najednou Anděla řekla: " co si přečíst knihu a zkusit hůlku jen tak ze srandy"zavtipkovala Anděla, na to Lenka řekla:"Proč ne, bude legrace"odpověděla Lenka,vzala knihu do ruky a četla:"Kouzelná hůlka slouží jako anténa na uchycení mocné kouzelné síly kouzla,které právě kouzlíte.S hůlkou se dělá nejdřív magický kruh,který vytvoříte ,tak že se 3x otočíte kolem sebe,při tom ukážete jako by na 12 potom na 3 a postupně pak na 6 a 9(podle hodinových ručiček),magický kruh se dělá,proto aby šatná kouzla se nechytila a nebo nezkazila vaše kouzlo,hned po povědění kouzla se otevře opačný kruh,který se dělá protisměru hodinových ručiček a postupně ukazujete na čísla 12,9,3,6, a takto opět 3x.Kouzelnou hůlku může použít každé dítě,které touží čarovat.tak se dejte do čarování.
POZOR!!Nesmíte si přát třeba kolo,to vám nemůže jen tak spadnout z nebe,ale musíte říci,že chcete udělat zkoušky a jako odměnu dostat kolo.Jistě že tohle je jenom příklad."
Lenka,Viky a Anděla se daly do kouzlení udělaly kolem sebe kruh a řekly,že chtějí aby dnes k obědu byly řízky.Otevřeli kruh a čekaly.Za chvíli přišla Zuzana a řekla holky za chvíli bude oběd máme řízky tak se připravte a za chvíli před chatkou.Holky užasly,že to je možná,že to funguje,nevěřily svým uším,že jednou budou čarovat tak na to nepomyslely.

***
Celý pobyt v táboře čarovaly a až přijely domů z tábora tak spolu celé prázdniny chodily ven čarovat .

Získaly nejen moc,ale i přátelství.Na táboře zažily dobrodružství,které nelze popsat.A byly rádi že do té tajuplné jeskyně šly i když by to nemusely přežít.Jen bůh ví co se jim mohlo stát,ještě že to takhle dopadlo.
 
 

Reklama