Vždycky jsem si přála změnit svět. Chtěla jsem být starostkou, otevřít muzeum, pak objevovat zakoutí a stát se archeoložkou, pak přišla na řadu spisovatelka, co bude dál?


Možná je všechno jinak, než se zdá.

3. června 2018 v 19:40 | Kacenacerna |  Žiji ..
Jsem hrdá sama na sebe. Na to co jsem dokázala. Na to co jsem udělala. S životem jiných, s životem svým .. Jsem hrdá na to, že jsem bezcitná mrcha.
Pár životů jsem zničila. Pár lidí zabila mým chování, pár příběhů změnila. Pár osudů přepsala.




Nemám srdce. Nedokážu milovat. Jsem feministka, ale spíš než muže nesnáším ženy. Jsem okultistka, ale nedokážu nikomu říct proč vlastně věřím. Modlíms e každý den k Bohu, aby mi odpustil moje hříchy a každý den dělám nové. Nemám duši čistou. Mysl však ano. Zjistila, že jsem samota mě zachárnila. Před smrtí. Díky Bože Ondřeji ..

Věřte nebo ne. Každý den se na tento svět usmívám, protože není krásnější místo.

Ublížovala jsem sama sobě, než sjem zjistila, že můžu ubližovat druhým.

PS: Všichni pocítíte bolest.

Pac a pusu, Viktorka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama