Vždycky jsem si přála změnit svět. Chtěla jsem být starostkou, otevřít muzeum, pak objevovat zakoutí a stát se archeoložkou, pak přišla na řadu spisovatelka, co bude dál?


Zvedáme látku ..

13. července 2017 v 16:36 | Kacenacerna |  Miluji ..
.. o něco níž.


V posledních dnech jsem zjistila, že o někdy je mnohem lepší, když chlap o vás zájem neprojevuje, než když se stará den co den. Všechno to kolem ignorace mi vyhovovalo. Jen jsem se to bála připustit. A teď mi to chybí. Já si přála víc, ale u vnitř mě jsem chtěla opak. Chtěla jsem klid, pohodu, prostor. Měla jsem ho celou dobu, avšak si ho nevadila. Teď lituju dne, kdy jsem se ti snažila říct, že Te mám víc než ráda. Protože kdybych to tenkrát neudělala nejsme tam kde jsme.

Prostor a čas je v každém vztahu - ať už v partnerském nebo kamarádském, velmi důležitý. Přišla jsem na to, že pokud neučiníme druhou polovičku šťastnou nebudeme šťastní ani my. Což je smutné. Protože mě se to nepovedlo.

V životě se děje spousta věcí, do teď nevím proč jsem si vybrala jít cestou nešťastné lásky, která je na druhém konci "světa". Mohla jsem zůstat tam kde jsem, protože jak už mi jednou někdo řekl - někdy je lepší zůstat tam kde jsme, místo toho, abychom se snažili jít tam kde bychom měli být. A je to tím, že samotná snaha je složitá a zdlouhavá a občas je na místě to vzdát dřív než se vám to začne bortit samo. Já to však vzdát nechtěla. Možná mě do dneška zajímá proč to udělala druhá strana. Nevím. Neznám. Občas se mi zdá svět kolem mne tak složitý, že nevím kde dělám chyby a kde bych je naopak dělat měla. Tak jako nevím, koho milovat smím a koho bych se měla vyvarovat. A nejhorší je, že to neví ani Bůh, protože kdyby věděl, už dávno by mi to pověděl.

PS: Naděje umírá poslední.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama