Listopad 2015

Life is magic

18. listopadu 2015 v 22:47 | Kacenacerna |  Žiji ..
Kouzlo osobnosti mě navždy oslepilo. Kouzlo víry mi navždy dalo naději. A kouzlo života mi dalo sen. Dalo mi to, co mám. To všechno. A stále věřím, dívám se kolem sebe, skrz osoby do vnitra každého člověka, do vnitra každého z vás. Věřím jen v to, co doopravdy existuje. Ale nezavrhuji to, co jsem stále ještě neprozkoumala a tudíž nemohu z plna hrda říci, že to neexistuje. Stále věřím ve všechno, co lze dokázat.
Kozlo života nespočívá v samotné víře, ale v hloubce té víry. Jak dosavadní je hloubka víry, taková je víra samotná, takový je samotný život. A já nemám ponětí, jak dlouhý život je, jen věřím, že dlouhý bude. Nemám ponětí, jak moc dobrý svět je, ale věřím, že by mohl být, že bude. Někdy. Nemám ponětí, jak moc chtějí lidé válčit, jak moc a kolik chtějí prolít krve. Ale doufám, věřím, že mír zavládne a svět se vzmapatuje. Ti nahoře se vzmatují. Věřím, že jednou dostane svět a lidé v něm rozum a přestanou tupě zírat růžovými brýlemi. Doufám, věřím. V mír, ve svět v klidu, úžasnou pohodu. V sounáležitost, ve společenství, v právo, v lásku a naději. Věřím, a navždy budu.
Jaké by to bylo, bez kouzla? Bez toho každodenního modlení. Každodenního prosení. Nikdy jsem nevěřila, že budu mít tak úžasný život, život plný kouzel. Když si uvědomím, že před několika lety před cirka deseti lety jsem chtěla zemřít v zapomění. Nemilovaná, nechtěná, nežadoucí. Chtěla jsem zapomenout na svět, na "přátelé", na rodinu. Na vše, co se v mé hlavě kdy odehrálo. Nenáviděla jsem svět, život, lidi kolem mne. Měla jsem ale jednu věc, která mě dostala z kolenou na nohy a já stále, oklopená přáteli, lidmi, kteří mne měli rádi, obklopená přírodou, rodinou, zvířaty, a celým úžasným světem, zůstala tu. Té věci se říká VÍRA. A já díky ní žiji. Díky víře žiji spokojený, přenádherný život, který bych za nic na světě nevyměnila. A vím, že umírat se nemá, nemá se chtít umřít. Jednou to přijde, zatím si člověk musí užívat.
Byli dny, týdny, měsíce, roky a já netrpělivě čekala, že jednou do mne vrazí blesk z čistého nebe a já začnu cítit tu sílu. Tu sílu magie. A ono se to stalo. Kouzlo nekouzlo, já začala pohlcovat víru a víra začala pohlcovat mne. A stačilo jen věřit. Teď už vím, že vírou dokážu vše. Úplně všecicko, co se mi zlíbí. Děkuji Bože. Děkuji Ti.