Prosinec 2013

Vrátit zpátky ..

7. prosince 2013 v 14:42 | Kačka |  Žiji ..
Každý z nás se snaží dělat to, co chceme, ale málokomu se to povede. Spíše děláme to, co musíme. Snažíme se přežít. Přežít co nejdýl. Ale jak je možné, že i přesto se dějí takové věci? I přeto nám stále někdo pokládá otázky, na které nelze odpověď? Jakto, že kdyby sebe víc člověk chtěl, nemůže? Prosíme, modlíme se. Ale nic. Žádná změna, žádná novinka. Prachobyčejný život. Tak prostý, že je to až strašidelné. A co teď? Co dál? Snít nebo s pokojeností žít, tak jak (bohužel) musíme?

KRUCI, ..
Nemůžu. Nechci. Proč?

Chtěla bych. Moc bych chtěla dál pokračovat v tom, co jsme před několika 3 lety začala. Moc bych chtěla. Ale nejde to. Opravdu ne. Proto končím. Proto odcházím se zkušenostmi, které jen tak nezapomenu. Proto se s vámi loučím. Proto jdu se slovy - NEOCHÁZÍM, JEN SE LOUČÍM.

Možná už bylo na čase, viďte? Možná, už jsem měla dávno odejít. Možná, že jsem si pozdě uvědomila, jak je všechno tohle zbytečný. Plánování, snění. Milování, žití samotné. Člověk si řekne - JDU ZA SVÝM! - ale stejně nejde. Nemůže, i kdyby sebevíc chtěl. Bohužel. Bohudík, živote. Ubohý živote.

"ZÁZRAKY SE NEDĚJÍ, PROTO RADŠI BREČÍM.."


Sním dál. Nezapomínám. Neztrácím naději. Neztrácím sny. Neškrtám plány. Nemažu budoucnost. Vím co chci, vím. Důležité je to, abyste to věděli vy sami. Pamatujte, nejsem jedna z těch, co nevěděl co dělá. Jsme jedna z těch, co nevěděla proč to dělá. Pamatujte, nezapomínejte. Tak jako já.

"JE TO JAKO ODEJÍT A PŘI TOM ZŮSTAT NAPOŘÁD!"