Listopad 2012

Kouzla.

30. listopadu 2012 v 22:23 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Žiji ..
Ovlivňovat lidi,okolí a situace je v tomhle ohledu špatné,ale když se nedá nic dělat,tak přece musí někdo zakročit a nepřirozenou cestou se alespoń pokusit něco změnit,né?
A tak jsem se o to pokusila a stále dál pokouším a doufám,že jednou se mi vás dokáže přesvědčit,dokáže přesvěčit,že opravdu nepřirozená a nadpřirozená síla nějakého duševna s tajemnem někde v každém z nás je a je jen na tom určitém člověku a určitém předpokladu kde,kdy a hlavně za jakým cílem ji objevíme.
Já jí objevila,je sice nedůležité kdy a kde,ale hlavní je jak a proč.Objevila jsem jí s velkou nadějí ,vírou a touhou po novém a lepší světě za dosažení cíle změnit svět,lidstvo,společnost a samotné životy nás všem.

Samomluva.

30. listopadu 2012 v 22:12 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Žiji ..
- Nemoc zdravých.
- Nemoc polovičních bláznů.

Sedět sám doma na posteli a sama se sebou nebo s hlasme v mé hlavě si nahlas povídat a kolem sebe mavát rukama a tvářit se při tom strašně důležitě.
Pro sebe si připadat jak ten největší blázen.Jak schyzofrenik?!
Mít dvě já.Mít dva světy.Dvě osobnosti?Nebýt sama,i když teoreticky sama jsem.Být blázen?!Velký schyzofrenický blázen,který žije v jiném odlišném dalekém světě.Ve světě svém.Ve světě snů a velké fantazie.Ve světě,kde jsem jenom a já a ti nejdokonalejší a nejideálnější osoby a věci.Já a můj hlas v hlavě.Já a mé druhé já.Já sama,ale zároveň se sebou samotnou.

"Z jedné části nejkrásnější,ale ..

30. listopadu 2012 v 22:02 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Sním ..
..zároveň nejhoríš pocit,která znám!"

Kráčím městem,je mi krásně.Jsem sama.Je s hlasem v hlavě a s knihou stínů v ruce.Cesta má směřuje na nádraží.Ke staráku.Je kolem šesté nebo sedmé hodiny podvečerní,takže mou samotu doprovází podvečerná ticho a tma.Na nádraží minimum světla.Jen já,hlas v hlavě,Kniha stínů,pocit strachu a zazračný pocit plynoucí ze staráku.Jen já a můj sen.
Posadím se na betonovou desku před starákem a položím na ni Knihu stínů.Z kabelky vytáhnu svícen a z kapsy zapalovač.Svícen pomalu zapalím.V tureckým sedu sleduji plamen svíčky,která leží přede mnou.Listuji v Knize stínů a dejchám ten krásný pocit tajemna a srachu.

JSEM SICE SAMA,ALE TOHLE JE MÍSTO,KDE I PŘESTO,KDYŽ MÁM STRACH,TAK SE VLASTNĚ NEBOJÍM.



Místo,kde mohu v klidu přemýšlet.
Místo,kde si mohu v klicu vyřknout nějaké to kouzlo.
Místo,kde jsem sama,ale zároveň tam je někdo semnou.
Místo,kde se mám nejlíp.
Místo,kde mohu v klidu vzpomínat.
Místo,kde věřím,že jsem v bezpečí.
Místo,kde doufám ve své sny.
Místo,kde v klidu mohu uronit slzu,bez jakéhokoliv stydu.

Místo nejlepší z nejlepších.
Místo samoty,ale zároveň místo přáteského pouta a velké hodně neviditelné společnosti.
Místo moje a jejich!

Převářka?!

29. listopadu 2012 v 21:02 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Žiji ..

CO TO KURVA ZNAMENÁ VYHOVĚT SPOLEČNOSTI?


Co to znamená zapadnout?Co to znamená být podle vás?

Vyhovět společnosti.Vyhovět Tobě,vám,jemu,ale i mě samotné.Jak vyhovit všem,bez toho,abyste neodsuzovali a pomlouvali?Být ideální.Být ten,který bude podle všech.Podle vás.

Podle všech se tak chovat.Podle všech se tak oblékat.Podle všech tak žít.Podle Tebe.Podle jeho.Podle všech!
Ale jak být ideální pro vás a zároveň pro sebe? Jak někam zapadnout?Do party,do třídy nebo třeba do rodiny?

Přetvářkou?
Jo,přetvářkou!

PS: Nechovám se podle Tebe,řídím se jen podle sebe.
PPS: Taky jsem jen člověk,co potřebuje kyslík!

Zajebaný prostředník!

29. listopadu 2012 v 20:40 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Žiji ..
Mrdám tebe,jeho,všechny,všechno,celý svět!



O nic se nestarám a od nějaké doby mě nic nezajímá.Ty,on,ona,vy,oni.Všichni,nikdo,nic!Ani asi já samotná.
Ale i tak umím vykročit s úsměvem po ulici a všechny vykřížkovat.Na všechny jebat a od včerejška i na Tebe,bez ohledu na to,jestli ti to je nebo není líto.

PS: Prcáám.

Euforie?

29. listopadu 2012 v 20:12 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Žiji ..

Píchni mi morfium ..

.. hlubuko pod kůži,

hluboko do žil.


Abych konečně vypadla z této země někam,kde je to perfektní.

Zavřu oči.Citím sílu.Euforii?!Neítím bolest,necítím strach,necítím nic!
Nesnáším svě,protože ublížil mě,tobě,všem!

"Dej hlavu nahoru,všichni to máme těžký."


Po bouřce přichází na řadu duha,a to je to jedinné,co mi dáva alespoň malou šanci a naději tu s váma se všema vydržet.Bez Tebe.Bez někoho dokonale hodného.Dokonale ideálního.Bez něho.Bez vás.Sama.Bez nikoho.S nikým.

PS: Pomstím se pomstou.

Poslední nádech ..

29. listopadu 2012 v 16:21 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Žiji ..
.. výdech.

"RADŠI ROZDEJ KARTY,NEJSEM ODHODLANÁ PROHRÁT SE SLABŠÍM.NECÍTÍM BOLEST A CO JE TO STRACH FAKT NETUŠÍM!"

Majk.

PS: Chceš mě zastavit?Musíš mě zabít!

Trapná a ubohá,těší mě!

29. listopadu 2012 v 16:10 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Vzpomínám ..
Já jsem ta ubohá a trapná?
Já jsem tak,která se chová jak děvka?
Já jsem to malé dítě?
Já jsem ta,která nikomu nepomáhá?
Já jsem ta,která myslí jen na sebe?
Já jsem ta,která neví co chce?

Pokud vím,tak ..
.. to ty si mě jen tak vymazala se svého života,z paměti,ze srdce.
To ty si nenapsala proč.
To ty jsi to malé dítě,které si myslí,že všechno a všichni patří jemu.
To ty si ta,která se chová jak lacinná holka.
To ty si mi nikdy nepomohla.
To ty si vždycky myslela jen a jen na sebe.
To ty si u každého mého problému řekla svou oblíbenou větu "Já ti to říkla".
To ty si vždycky myslela na problémy svoje a né na ty co mají ostatní.
To ty nevíš co a hlavně koho chceš,protože kdybys to věděla,tak to tady teď nepíšu.

PS: Jak ubohé si mě smazat ze života.
PPS: Ještě víc ubohé si mě vymazat z přátel n facebooku.

Aneb: Už to přeháníš čím dál tím víc!

Škrtám celý seznam,mažu celý půl rok.

29. listopadu 2012 v 10:08 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Vzpomínám ..

"JEŠTĚ PŘED TÝDNEM JSEM TĚ MĚLA RÁDA.

JEŠTĚ PŘED TÝDNEM NEJLEPŠÍ KAMARÁDKA.

TEĎ TO VŠECHNO UTEKLO.

LÁSKU NAŠÍ TO VZALO.

JÁ NESNÁŠÍM TĚ.

TY NENÁVIDÍŠ MĚ."


Už jen kvůli Tobě ..

29. listopadu 2012 v 10:05 | Kačka |  Sním ..

"STARÁK: PATŘÍ KÁTĚ A FANDOVI ČERNÝM."

Pamatuješ,kdy si to tam napsal? Pamatuješ,jak jsme tak byli po prvé,a už jsme měli ten pocit,jako bychom tam patřili?Pamatuješ,jak jsme tam našli staré dopisy a ruské noviny?Pamatuješ na ty časy,kdy jsme tam chodili teměř každý den?
Pamatuješ?Tak nezapomínej.Nezapomeň,že tento velký sen mám jen díky Tobě.Že jen díky tobě sním o muzeu a o krásném budoucím životě na nádraží.Jen díky tobě vím,co jednou v životě chci dělat.Jen díky tobě teď doufám a věřím.
Jenom pro Tebe,už jen kvůli tobě,si ho také splnim.I kdybych měla udělat první poslední,tak ten barák koupím a to muzeum z něj udělám a pojmenuji ho na pošest kvůli tobě.Všem řeknu můj a hlavně tvůj životní příběh.Všem co tady na tom světě dýchaj řeknu,jak jsme si žili.
Z celýho srdce a z plných plic se budu snažit co nejdříve a co nejlépe postavit sen na všechny čtyry nohy.
A já doufám,že se změníš zpátky do normálu a konečně mi s tím i pomůžeš a nenecháš svůj život jen tak uplavat po velikánském moři nějak do tramtárie.

Jseš trapné malé dítě.

29. listopadu 2012 v 9:59 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Vzpomínám ..
Ještě před rokem si nevystrčila nos z domu.Ale teď ti všechno venku patří?!
Celý OBRnice,celej starák.Všehno?
Ale jseš trapná a každý to vidí,jen jseš strašně citlivá,uražlivá a polorozpadlá a tak ti to nikdo neříká a na všechno ti kývne.

Ještě před několika týdny jsem tě měla ráda.Teď tě nesnáším.Jsem celkem ráda,že si mě jen tak vymazala ze seznamu dobrých a možná nejlepších kámošek,i když by mě možná zajímalo proč,ale to už odbočuju.Teď jen doufám,ýe mezi tvůj a ty mezi můj život už nikdy patřit nebude.Žádné my,jen ty a já.A to hodně daleko od sebe.Vymazat tak rychle vzpomínky,jako ty si tak rychle vymazala mě a dělat,že se vůbec mezi námi nic nestalo a dělat,že se vůbec neznáme a nikdy neznali.

PS: Zlato prober se.

Autorský práva.

29. listopadu 2012 v 9:22 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Žiji ..

Víš co to je?

ZLATO?

Víš?


Víš,že kopírování a používání mých názvů,citací a názorů bez podepsání pod mým jménem samotným nebo pod jménem mého blogu,je trestný? Víš,že kdybych to teď brala jako jeden velký bussines,tak tě můžu zažalovat?
Možná to přeháním,jelikož můj obyčejný amaterský blog bez pořádné propagace a bez pořádného jména je všem ukradený a nikoho nezajímá,že mi kopíruješ citace a názory,ale hlavně jméno mého blogu.Můj styl psaní,moje inspirace,moje všechno!

Vždycky jsem se tvářila,jak mi to nevadí,jak mi je to totálně jedno,když mi kradeš svět,ale není a nikdy nebylo! Vždy,když jsem viděla,že ode mě něco kopíruješ,tak jsem měla takovou chu´t tě propleskat a prohodit tě zdí.


My life - jméno blogu.Moje jméno.Jméno,které si mi ukradla.
Sice není originální,ale je to prostě moje.Vím,že je název,který může mít spousta lidí,ale sama víš,co to pro mě znamená.A jako bývalá,ale v tu dobu,kdyis ho změnila ještě byla,nejlepší kamarádka.Znala si mě na to dost dobře,že bys měla vědět,že AP jsou pro mě dost důležitý a ještě důležitější pro název.
Já tě jak kráv považovala jak za blogovou,virtuální ale i realnou nejlepší kamarádku,a tys toho všeho využila.Mým názorů,citací a mé inspirace.

Ale i tak.Myslela,myslíš si,že jseš a budeš lepší? Znám dost lidí,co si to nemyslí. Dost lidí,kteřá poví,že můj blog a samotný můj život je zajímavější.Né lepší,ale zajímavější.

Aneb: "KOPÍROVÁNÍ JAKÝKOLIV SLOV Z TOHOTO BLOGU,KTERÉ POCHÁZÍ Z MÝCH ÚST A Z MÉHO SRDCE,BEZ ZVĚŘEJNĚNÍ MÉHO JMÉNA NEBO JMÉNA BLOGU JE POD PŘÍSNOU KONTROLOU! :D"


PS: Proto jsem ti nikdy nic pořádně neřekla ještě dřív,než jsem to zvěřejnila,protože jsem věděla,že bys mi to ukradla a sepsala pod svým jménem a jménem pod svým trapným a uboze zkopírovaným blogem.(www.sarusee.blog.cz)
PPS: Doufám,že víš o koho se jedná.
PPPS: Taky sice kopíruji,ale neberu inspiraci své dobré kamarádky,bez zeptání nebo bez povolení.

Best ..

28. listopadu 2012 v 22:36 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Vzpomínám ..
Nejlepší.Kamarádky.Nejlepší kamarádky - Dvě slova.Dva významy.Dvě zbytečnosti.Dvě falešnosti.
Spojení dvou slov,který už v životě nechci ani slyšet.

NIKDY!

PS: Zdraví tě holka,která se chová jak děvka,nikomu nepomáhá,je strašně ubohá a trapná a ještě k tomu neví co a a ni koho chce.

PPS: Vítej v mém světě.Bez TEBE!
PPPS: Konečně!

Aneb: Kdybych věděla,že jsi takovej pošuk holka ze začátku,tak se s tebou těch půl roku vůbec nezahazuju.

Crazy family

28. listopadu 2012 v 19:15 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Žiji ..

"Pokud moje rodina není blázinec,

tak nevím co tu stále pohledávám."


Nebo spíše : "Neznám důvod mých šílených pocitů z každého člena mé rodiny."

Matka.
"Někdy ji vážně jebe."
Promiň mami.Ber to s úsměvem,ale opravdu se koukni na naší celou rodinu a hlavně na naše poslední měsíce.
Blázíneccc

Brácha.
"Blázni maj svátek,né jenom v pátek!"
Brácha ty jseš ten největší šílenec,kterýho zám.Logicky vzato,jseš hlavně nejbláznivější pacient v našem domě.Jen nevím,jestli to mám brát s úsměvem,nebo brečet.
Šílenýýý

"NAŠE RODINA JE BLÁZINEC.

NÁŠ BYT JE HLAVNÍ SÍDLO.

A JÁ JSEM DOKTORKA TĚCH VŠEM PACIENTŮ."


Jsi sám.

28. listopadu 2012 v 7:38 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Žiji ..

"Byl si už osamělý jako malé dítě,nikdo ti nikdy neřekl miluji tě!"


Víš jaké je to být sám? Nevíš? tak si zažij jeden den v mém těle.V mém životě.Na mém místě.Sám.
Můžu mít kolem sebe spoustu lidí,ale jen menšina těch lidí jsou ti praví přátelé.Ti praví,kteří mě dokážou rozesmát.Ti praví,kteří mě dokážou podržet.
Ale i přesto,jsem sama.Bez ničeho.Bez nikoho.Sama.Samotinká sama.Bez něj.Bez Tebe.Bez Vás.Bez nikoho.Prostě opravdu sama.

Maminčino zklamání 3

27. listopadu 2012 v 17:22 | Kačka |  A jsem (zase) v tom
Byl víkend.Sobota.Máma měla volno a já tedy nemusela konečně hlídat sestru.Ale stále mamka nevěděla o mém těhotenství.A já stále nevěděla jak a kdy ji to přesně říct.

- "Mami,můžu s Tebou konečně mluvit?"
- "Jak konečně? No mluv .."
- "No,já nevim kde začít."
- "Na začátku!O co jde?"
- "Spíš o koho."
- "Tak o koho?"
- "O mě,Honzovi a .."
- "A..?"
- "No,a .."
- "Lenino,neříkej mi,že jseš .."
- "No,právě."
- "..těhotná."

Dopověděla.

- "No do prdele.To si snad děláš srandu!? Kolikrát jsem ti to říkala.."
- "Mami,nerozčiluj se!"
- ""Jak,nerozčiluj se?Moje 16tiletá dcera je těhotná a já mám být v klidu?"

A mluvila si to svoje.Za prvé se dá říct,že se je ani nedivim,le mohla to brát v menší klidu a trochu mě podpořit.

- "Tak co,už si ji to řekla?"
- "Jo,od tý doby semnou nemluví."
- "A ty se ji divíš?"
- "Ano i ne."
- "Leni,promiň že ti to říkám,ale je ti 16 a jsi těhotná.Tak se nediv,že vyšiluje.Spíš buď rád,že ti nesbalila kufry a nevykopla tě."

Neodpověděla jsem ji.Věděla,že má pravdu.A taky ji opravdu měla.Ale teď je to jedno.Všechno je jedno.Už to nevrátím.Už s tím nic neudělám.Dítě si nechám,i kdyby ho Honza nechtěl.

Povědět pravdu 2

27. listopadu 2012 v 9:03 | Kačka |  A jsem (zase) v tom
Uběhl týden po tom,co jsem zjistila,že čekám dítě.Byla jsem už stoprocentně rozhodnuta,že si ho nechám,avšak stále to ještě něvěděla má matka.Ale já prostě věděla,že jí to musím říct,co nejdřív.Ať už mi řekne cokoliv,ať už se zachová cokoliv,ať už si polsechnu jakékoliv námitky a varování.Musím a chci.

- "Mami,měla bych ti něco říct."
- "Co zase?"
- "Nooo."

Viděla jsem její náladu.Její ironickej úsměv na tváři a já hned změnila názor.Řeknu jí to,ale né teď.

- "Nebo nic."
- "Tak se konečně rozhodni,nemám čas."
- "Dobrý nic.Jdu ven!"

Oblékla se,hodila do kabelky mobil,klíče a peněženku a šla za Lily.Když jsem to neřekla mámě řeknu to alespoń ji.

- "Ahoj Lily.Potřebuji si s Tebou promluvit.Za 15 minut u školy."

Napsala jsem ji smsku a čekala na odpověď.

- "Okej.Budu tam."

Napsala mi,já už mezitím čekala u školy a přemýšlela jak ji to vlastně řeknu.Věděla jsem,že mě podrží,protože to vždycky udělala.

- "Ahoj.Tak co,co potřebuješ?"

Zeptala se mě s úsměvem.Nevěděla jsem jak začít,ale musela jsem.Musela jsem ji to říct,protože už to dál nemůžu dusit v sobě.

- "Půjdem na nádraží?Ráda bych byla někde,kde nás nikdo neuslyší."
- "V pohodě.Jdem."

Šly jsme na nádraží.Na místo,kam moc nikdo nechodí,takže budem sami.

- "Lily,víš proč jsem byla včera tak nervozní a hnusná?"
- "Leni,copak se děje?Mě to přece můžeš říct .."
- "Já vím,proto jdu taky za tebou."
- "Tak povídej."

Ukázala jsem ji těhotenskej test.

- "Cože?"

Divila se.

- "Ty jseš těhotná?Proč?Teda jako s kým?S Honzou? Jak se to stalo?Leni .."
- "Lily,hlavně to nikomu neříkej.Jsi jedinná kdo to ví."
- "Dobře,ale jak?Panebože .."

Nemohla tomu uvěřit,a nedivím se jí.Já vlastně taky ne.

- "Počkat.Tys to neřekla ani mámě?"
- "Ne,nemám tu odvahu."
- "A necháš si to?"
- "Jo!Nemůžu to přece jen tak zabít .."
- "No,to je jasný.Asi bych si to taky nechala."

Pochopila mě,ale teď jsme museli vymyslet,jak to řeknu mámě.Jak to povím všem.Jak se s tím vyrovnám.A jak se budu vyrovnávat s rostoucím břichem.Jak to všechno zvládnu.Jak?

- Znáš ten pocit?

26. listopadu 2012 v 20:32 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Miluji ..
- To víš,že ho znám.
- Jak si mám pomoct?
- To víš dobře ty sám.

Usínat sama.Probouzet se sama.


Sedět na posteli a číst ty šťastné dívčí romány,kde jsou všichni šťastný.
Odhodím knihu do rohu pokoje a začnu brečet.Brečet a vzpomínat.Snít.Proč to všechno nemůže být skutečné?Všechny ty sny,kde má spoustu skvělých přátel,opětavou lásku a skvělou méňě bláznivou rodinu?Proč jsem sama?Proč,bez tebe?Bez vás?Bez nikoho ..

Rodina.
Pokud moje rodina není jen menší blázinec,tak nevím co tu dělám.Neříkám si,že si stěžuji na ou rodinu,protože si ji moc vážím.Vím,že moje rodina je to jedinné dobré,co mě mohlo potkat.To jedinné krásné,co jsme mohla dostat.Avšak mohlo by to být lepší.

Bráška - Človíček,kterého miluji.Né,jako jak vy myslíte,ale tak jak se milují sourozenci.Tak já prostě miluji jeho.Člověk,který mě dokáže vždy podpořit.Vždy pomoct,ikdyž poslední dobou to jde z kopce.Poslední dobou se mi ztrácí.A já mám pocit,že už nemám ani jeho .. Změnil se.Začala jsem zjištovat,že jsme si cizí.Že už nejsme ty věrní sourozenci,kteří si vše říkají.Už mu nemůžu věřit.Ztrácím jeho důvěru,společně s jeho láskou.Ztrácím toho nejvěrnějšího a nejmilejšího člověka,kterého jsem měla šanci poznat.Ztrácím svého vlastního bratra.
Přátelství.

Kamarádi.Mám jich dost,to je pravda,ale těch,co si opravdu vážim je málo.Raz,dva,tři.Takže?Takže,nachcat ti!Avšak v srpnu jsem zjistila,že i když kamarády,nebo spíše lidi,které Vás mají rádi,nevidíte,stejně existují.

Sár - Človíček,kterého si moc vážím.Človíček,kterému jsem byla vždy oporou.Kamarádka,která byla jedna z mála,opravdu ta nejlepší.A já si konečně myslela,že mám všechno.Že mě potkalo štěstí a konečně s mě chytlo.Ale ne,teď jsem ji ztratila.Na dobro.Opustila mě jako kamarádku.Jko tu nejlepší kamarádku,bez jakéhokoliv rozloučení a já nevím proč už mě nemá v srdci.Teď už jenom poslouchám,že proč jsem se s touhle slečnou bavila.Ale já vlastně ani sama neví.Připoutala nás náhoda,a také menší náhoda nás asi rozpojila.Osud?

Láska.
"Láska".Věc,kterou vlastně neznám.Zamilovanost zní lépe.To je to správné slovo mých pocitů.Avšak vždy to byl kluk,který mě nikdy neměl moc rád,a i když jo,ta jen na to jedno.Vždy jsem se chytla takového zmrdečka,že jsem se vždy spálila.Proč však nemůžu najít toho pravého?Proč ty nemůžeš být ten pravý?

K. - nám tvoje jméno po zpátku.R.A.Každý den před spaním si ho několikrát řeknu,abych se konečně uklidila a mohla jít v klidu spát.Jít spát bez toho,že na tebe budu myslet.Avšak ve snech jseš zase.Jseš a můj .. Bohužel jen ve snu.Ve skutečnosti jako bychom se neznali.A když tak tvoje ironické "ahoj",jako bych tě otravovala.Proč?


___________

Samota.Slovo,které mi je opravdu blízké.Pocit,který prožívám dá se říct každý den.Mám kolem sebe spoustu lidí,mámu,otce,sourozence,zbytek rodiny,spolužáky atd .. ,ale nikdo ten opravdu blízký.Nikdo,komu bych se mohla vyplakat na rameno.Nikdo,kdo by mi dokázal pomoct.Nikdo,koho bych nikdy s žádnou prosbou neotravovala.Nikdy,komu by na mě opravdu záleželo.Nikdy,opravdu nikdo ..

Momentálně potřebuji ..

26. listopadu 2012 v 12:03 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Vzpomínám ..
.. kamarádku.Nejlepší kamarádku.

Možná se ti to vůbec nezdá,ale ráda bych teď stála vedle Tebe a pověděla ti moje momentálně problémy a pocity,i když vím,že bys mi řekla "Já ti to říkala ..",a kdybyses dozvěděla,koho chci,tak bys mi zase jen řekla "Ježiši .." s doměním,že jde o dalšího zmrda,před kterým si mě varovala.Avšak i tak mi to všechno chybí.Všechen ten tvůj ironickej úsměv,falešný slzy nebo řeči o klukách,které mě vždy mrzely.
Chybí mi to všechno.Chybíš mi ty.Nejvíc.Ráda bych tě te´d obejmula a už nepustila.Teď,bych se ti nejraději vyplakala na rameno a řekla "Promiň.." a hlavně,bych ti všechno odpustila.
Všechno to hezký je pryč.Všechno to nezapomenutelný skončilo.Všecho to upadlo na nevyhnutelné dno,ze kterého mě můžeš dostat jen ty.Jen a jen ty.Nejhorší je,že nevím jak to skončilo.A hlavně proč.Proč? Proč to všechno už není.Proč to nejkrájnější nejlepší kamarádství skončilo?Rychleji než to začlo.A sama víš,že to všechno začalo náhodou.Dobrou,nejlepší náhodou,ale teď,jako tou náhodou,to zase skončilo.Osud?Náhoda?Neštětstí.Třeba štěstí.Třeba je to varování před něčím,co by se co nejdříve stalo.Něco,co by bylo ještě horší,než teď.Něco nezapomenutelnější,než je samotné naše přátelství.

Odpustím jen dvoum lidem : Bratrovi a Tobě.Jen Vám.

Rychle to uteklo.

25. listopadu 2012 v 22:51 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Vzpomínám ..
Ještě nedávno jsme spolu byy venku a smály se.Bavily se.Užívaly si života.
Teď,mohu jen vzpomínat.S každou zprávu,kterou si mi napsala,s každou fotkou,kterou jsme vyfotily,slova,které si řekly,mohu jen plakat.Plakat jako teď.

"ZTRÁTA JEDNOHO ČLOVĚKA VÁS MŮŽE DOSTAT NA DNO."

Rychle to uteklo.Rychle to skončilo.Tak rychle,než to ještě začlo.Avšak nevím jak.Ale hlavně nevím proč.Bylo to tak rychlé,že jsem t nějak nezaregistrovala.
Teď máme před sebou něcelý měsíc života,ale nejlepší kamarádtví se rozpadlo.

PS: Pomalu na ten konec světa začínám věřit.
PPS: A bez tebe se na něj dokonce začínám těšit.