Červen 2012

Závěrečný proslov?

29. června 2012 v 22:21 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Miluji ..
Ták,a máme tu konec roku. Měla bych něco říct?
Proč? Škoda slov ..
Ale né!
Pokusím se o emotivní chvíli. (:D)
..
Kdebych měla začít? Zdá se to lehké něco napsat,všechno shrnout,ale až tak lehké to zas není ..
Víte,teď pláču,ale do je celkem nepodstatné.
Kdybych věděla,že něco takovýho prožiju se skoro cizíma lidma,tak bych se vám vysmála do očí.Trapné,ale já to tak prostě cítím.Asi je to k smíchu,ale já se na posměchy a nadávky zvykla,takže je máte povolený.
Ááá ..
Všechno tak rychle uteklo.
..
Začínám.Pokus o proslov číslo jedna!

Poslouchejte,nebo spíše čtěte. Kdybych věděla,že se základka nebude opakovat,neměla bych takový strach. To co jsem zažila na základce,bylo totální peklo. Neměla jsem mojí třídu ráda. Nesnášela jsem jí. Ale teď? Fájn ..
Konec devítky,a já brečela jak malá.Ale proč,když jsem to tam nesnášela? Pravda byla taková,že já nesnášela třídu,školu jsem totálně milovala. Víte,být předsedkyní školy vám zanechá vzpomínky na celý život. Ale zážitky,který jsem zažila ve třídě si uchovávám v životě dodnes. Mám depky. Strach a nervy.
Měla jsem jít na střední. Odmítala jsem. Bála jsem se. Šikany! A vypadalo to,že to budu prožívat znova,že se toho nezbavím. Sice jsem na samotu byla zvyklá,ale prostě jsem měla strach. Strach z toho,že to zas příde. Ale oni mne začali zdravit,povídat si .. Na to jsem zvyklá nebyla. Ale zvykala jsem si rychle. Bylo to jiný. Bylo to fájn. pěkný pocit. Ale trvalo to pár měsíců. Celej první půl rok,jsem ale probrečela,chtěla jsem zpátky na základku. Další půl rok,jsem byla šťastná. ta třída byla stoprocetně jiná. Stoprocetně fájn. Já dá se říct zapomínala. I když .. Né! Nesla jsem to pořád v sobě. pořád si to nesu ..
Ale už je to jiný. Už je to hezký. Já je miluju.
Víte,když prožijete něco strašně nezapomenutelného,tak vám pak každá p*del,která se s váma baví,dělá radost. Já byla ráda za kdžý ahoj,za každou otázku,či prosbu,kterou po mne chtěly.Já jsem byla,a pořád jsem ráda za všechno co v té třídě prožiji.
Kolektiv,ve kterých se nacházím už druhým rokem,je ta nejlepší třída,kterou jsem kdy měla. Mám je ráda ..

Jak dál?Co se životem?

29. června 2012 v 22:03 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Žiji ..
Snaha se cení? No jak kdy ..'
I když dneska se možná ukázalo,že něco na tomhle pravdy je!
..
Víte,kdyby se mě někdo před několika lety zeptal jak si představuju budoucnost,tak mu asi řeknu,že vůbec nmám v plánu plánovat nějakou budoucnost. Všichni mne měli za blbečka. Teď? Teď mám naplánovanou budoucnost do detailu. A opět,jsem za blbečka. Prej to přeháním. Hmm .. Aha,no?!
Tak co tedy ?
Když se to vezme,měla bych se toho vzdát. Víte,nejsem normální. Kdybyste viděli mou nehoráznou fantazii,tak byste mne netipovali na skoro 17 let,ale tak na deset a půl. Jsem jak malá ..
Žiji v pohádce,v jedná krásné pohádce. Vytvořila jsem si vlastní svět. Svět plný kouzel. Proč? protože se mi tenhle svět nezamlouvá,a tak jsem se odstěhovala do vlastního. Tam,kde je všetko tak nádherné,a tak bez jakýkoliv problému. Demokracie,spravedlnost,volná ruka,svoboda slova ..

Fanda - Skateboard 012

29. června 2012 v 21:49 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Fanouš(ek)

Julinka - Obrnice - nádraží

29. června 2012 v 21:48 | Kačka |  Ostatní

Fanda 15 let - Starák 012

29. června 2012 v 21:47 | Kačka |  Fanouš(ek)

Světlo v mých rukách ..

22. června 2012 v 21:43 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Žiji ..
Víš jaké je to držet světlo ve svých rukou?
Nevíš? Koukni se. Na tvář. Na úsměv! '
Světlo v té tmě. Světlo celého mého osudu. Celého mého života!
Světlo,které nikdy nezasíná. Světlo s magickou sílou .
Světlo? Sluneční svit,nebo magická síla?
Věř si čemu chceš.
Protože ten kdo věří,je někdo. Ten dko věří,ví co chce. Ten kdo věří může mít co chce. Ten kdo věří,žije!
Věřím,žiji!
Ty?
Stále pozoruješ to světlo v mých rukách? Tu energii?
Tu dobrou náladu na mé tváři? Úsměv?!
Pointa? Asi žádná .. Jen to čekuj!


Šárka - starák 012

22. června 2012 v 20:52 | Kačka |  Šárča

Eliška - Podzim/listí 011

22. června 2012 v 13:10 | Kačka |  Eliška

Eliška - Podzim 011

22. června 2012 v 13:09 | Kačka |  Eliška

Eliška - Jaro 011

22. června 2012 v 13:09 | Kačka |  Eliška

Kudy vede cestička? Celý světem,letem.

18. června 2012 v 15:42 | Kačka |  Rýmuji ..
Cestování,
celý světem.
Světem a letem,
projedu to všechno!

_______

Amerika,
Severní nebo Jižní.
Stát nebo republika,
návyky se blíží.

Velká Britanie,
Anglie nebo Skotsko.
Všechno jedna velká ironie,
ale Tobě to nedošlo.

Španělsko,
jdem se opalovat?
Krása to všecko,
začni odvozovat!

Francie,
Paříž,Eifelovka.
Přijela tam Marie,
na zemi tísícovka.

Itálie,
Alpy nebo moře.
lehké to je,
dole nebo nahoře?

Afrika,
Egypt nebo Sahara.
Teplo,žádná zima,
dostanu tě tam zadara!

Asie,
Čína nebo Japonsko.
To není Narnie!
Žádný Estonsko!

Náhoda je blbec ..

18. června 2012 v 8:31 | Kačka |  Rýmuji ..
Náhoda je blbec,
lidé nevnímají.
Měšec nebo věštec,
nic vlastně nemají.

Náhoda je shoda,
lidé vůbec nepozorují.
Ruka nebo noha,
všechno používají.

Náhoda je svině,
lidé to nečekají.
Dobro nebo zlo,
své tělo prodávají.

Náhoda je tu,
lidé jsou tady.
Barák nebo dům,
všichni mají vady.

Krásná holka,krásnej chlapec ..

18. června 2012 v 8:26 | Kačka |  Rýmuji ..
Krásná holka,
krásnej chlapec.
Žádná selka,
vrána ani vrabec.

Potkali se náhodou,
náhodou se potkali.
Velkou příhodou,
rádi se mívali.

A tak beží čas,
čas utíká jak voda.
Pořád zas a zas ..
Ze shora a dola.

Jak to bylo dál?
Ta jejich láska?
Rozešli se pak?
Byla to jen sázka?

Ta krásná dívka,
ten krásný kluk.
Ty dva z náhody,
jak se teda potkali?

Jak to snima je?
Láskyplný života jsou?
Já říkám ne,
časy přece plynou.

Nejsou snad spolu,
rozdělili se?
Nahoru a dolu,
vidím je ..

Krásný oba,
krása jedna velká.
Velká to zloba,
ten vrabec a selka.

Nejsou to oni.
Kam zmizeli?
Letos a loni,
pryč šli.

Nejsou už spolu.
Náhoda je spojila,
náhoda zas rozdělila.
Na jednom molu ..

Konec je tu,
jejich a náš.
Tak jak,nu?
Jejich,náš a váš.

Ty a ta tvoje krása.

17. června 2012 v 18:43 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Básně(poezie) :*
Ty,
a ta tvoje neskutečná krása.

Ty,
krásnej,
a krásnější.
Nenech mne
žít bez Tebe
a bez emocí.

Ta tvoje krása,
něco o čem se mi zdá.
Pojď ke mě,
a né k ní.
Jsem to já,
né ona.

Krása,
co to vlastně vůbec je?
Proč po Tobě toužím?
Ty jsi krásnej,
já pravý opak.

Na posteli ležím,
sem si nechám zdát.
O Tobě,a
o mne,
o nás.

Tvoje krása je právě to,
co nám brání být spolu.
Ty radši jí,
než mne.
Proč?
Protože ona má krásu a
prostě něco co já nemám.

Pořád se ptám,
boha,Tebe,sebe
proč nejsem hezká.
Pěkná,proč jen milá?
Až moc důvěřivá?
Všechno ostatní,
ale prostě né krásná?

Život je krása?
Né!
Né?
Kecáš!
Kecám?
Mluvím sama se sebou?
Asi jo!

Debil
a velkej.
Ale ty větší. (:P)

Zpět k tématu!
Krása?
Tak co bez ní dělat?
Žít pořád stejně?
Bez ohledů?
Na všechno prdět.
Bez Tebe,
spokojeně žít.

Zapomenou,
na tu touhu po Tobě.
Smířit se stím,
že tvoje krása nám brání v něčem ..

Krása?
Tak co to kur*a je?
Nevím,nevíš,nevíme.
Něco,co ale kur*a asi potřebujem.
Protože jak tam koukám,tak to bez ní nejde.
Ani ahoj neuslyšíte.
Možná teď říkám ho*na,
ale je to prostě ze zkušenosti.
..):

Guy De Maupassant - Kulička

14. června 2012 v 8:54 | Kačka |  Čtu ..
Guy de Maupassant
Kulička

Autor: -francouzský spisovatel
-představitel kritického romantismu
-psal povídky,romány a divadelní hry

Dílo: nejznámější povídka z prostředí prusko-francozských válek psáno kritickým stylem na realnou tehdejší dobu,er-forma

Nakladatelství a rok vydání: Odeon , 1968

Hl.postavy:
Kulička - prostitutka,svým jménem Elisabeth Rousethová,je hodná,lidé si však o ní myslí,že když je prostitutka je povrchní,neslušná,nespolečenská a neochotná žena,která myslí jen na sebe.
Ostatní vedlejší postavy - jeptišky,občané ..

Děj:
Děj se odehrává za doby Francozsko-Pruských válek,kdy se Kulička a další občani vydávají na cestu z Francie.Cesta je dlouhá,kočárem jedou v závějích a po nerovné cestě.V jednu chvíli dostanou všichni hlad,nikdo však nemá jídlo,až na Kuličku,která se samozřejmě o jídlo rozdělí.V tu noc kočár zastaví pruské vojsko a skupinka,která v kočáře cestovala musí noc strávit lépe řečeno v hotelu.německý důstojník si vyžádal kuličku,jakožto prostitku,ta ho však odmítá,jen kvůli vlastenectví.A tak jim cestu zakážou a oni jsou nuceni přemluvit Kuličku,aby splnila přání důstojníkovi,což se jim povedlo,Kulička jim opravdu podlehla.Cesta jim byla opět povolena a celá skupinka nasedá do kočáru a pokračuje v cestě.Na cestě si všichni vytáhnou jídlo a začnou jíst.Kuličce nezbývá než se jen dívat,jelikož si jídlo nechala u pruského vojska.Ostatní odmítají se o jídlo podělit,protože jí soudí jen vkůli tomu,že je prostitutka.V tom se Kulička rozpláče ..

Myšlenka autora: Autor si pokládal otázku: "Kdo je důležitější osoba?Obyčejný lid?Nebo prostitutka,která je však hodnější?Autor zde popisuje rozdíly mezi společenskou vrstvou a mezi jednotlivými lidmi.

Julius Zeyer - Dům U Tonoucí hvězdy

14. června 2012 v 8:53 | Kačka |  Čtu ..
Julius Zeyer
Dům U Tonoucí hvězdy

Autor: -český prozaik,dramatik a epický básník
-lumírovec

Nakladatelství a rok vydání: Český spisovatel , 1957

Hl.postavy:
Severin - chlapec,který studuje na medicíně
Anatol - přítel Severina,doktor
Daniel Rojko - obyvatel domu U Tonoucí hvězdy
Virginie - prostitutka
Honoria - stařenka
Calestina

Děj:
Děj se odehrává v Paříži kolem roku 1888.Severin se jednoho dne seznámí s Rojkem,s mužem,který ležel v nemocnici.Seznámí se sním tak blízko,až ho naštěvuje i u něj doma.Pomalu se pak seznamuje s dalšími obyvateli domu,Virginii - prostitutkou,Honoriou - starou damou nebo také s Calestinou - s ženou s tragickým příběhem.Ti všichni mají svůj příběh,který Severin rád vyslechne.Příběhy a témata jsou někdy až moc zmatená,ale i přesto se je snaží Severin poslechnou a soucítit s lidmi.Nejvíc však touží po příběhu Rojka.A tak si všichni občané domu u Tonoucí hvězdy společně se Severinem vypráví své osudné příběhy.
Příběh Rojka je zmatený.Jeden čas,když Rojko putoval po světě,došel do Anglie,kde nějakou dobu pobyl.V Anglii sloužil u lorda Angusa.Rojko je zamilovaný do jeho sestry,která však miluje jiného muže a to závislého hráče Everalda.Rojko byl však Everaldův důvěrník,a tak se o nějaký krok nemohl pokusit.Jeidnné co mohl udělat je nedoručit Everaldovi dopis,který mu poslala Angusova sestra.To samé pak zopakoval,když Everald posílal dopis své milované,který samozřejmě Rojko také nedoručil.Rojko,tak zavinil tragedii dvou milujících se lidí.V tomto závěru Virginie spáchá sebevraždu.Po vyslyšení dalších příběhů umírá pak i Rojko.Celá povídka skončí tím,že se dům ocitá v plamenech,a dá se říct,že umírají všichni.

Myšlenka autora:
Člověk je dá se říct stejný,ale každý z nás má jiný příběh.Všichni umřel jinak,ale stejně umřem.Nelišíme se,my se shodujem.V některých případeh jsme stejný,v některých jiný ..

Jednou z vlastností je krása?!

12. června 2012 v 11:53 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Básně(poezie) :*
Štěstí?
Nebo neštěstí?
Jak žít?
Jak po světě jít?
Jak po světě šlapat?
Po dechu lapat?

Milost?
Nebo zlost?
Jaká být?
Jak s někým žít?
Jak uctívat?
Jak milovat?

Bohatství?
Nebo chudoba?
Jak něco mít?
Jak s penězmi žít?
Jak si někoho omotat?
Jak se žije svoboda?

Pýcha?
Nebo předsudek?
Jak na bod mrazu?
Jak žít bez kazů?
Jak být na něco hrdá?
Jak,když vás všechno m*dá?

Krása?
Nebo ošklivost?
Jak zapůsobit?
Jak lásku roznásobit?
Jak spoj´kojeně žíti?
Jak,bez jehly a nití?

Krása? Něco co potřebujem?

12. června 2012 v 11:40 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Uvažuji ..
Krása? Co to vůbec je? Něco co potřebujem? Lehkomyslnost,nebo vážnost?
Nemusím být krásná,abyste si mne přece všímali? Nebo snad ano? Asi jo .. Vypadá to,že jo ..
Ale co.Nějak se s ním smířím,ale i tak. Podle mne,teda krása není vše.Ale i tak ..
Tak co to teda vůbec je? Něco pěkného,či vlastnost špatná? Jo,nikdo neví. Krásný člověk si myslí,že je důležitá,ošklivý ten si řekne,že nemusí být krásný,aby se sním někdo bavil. Ale stejně nám nikdo neřekl co to vlastně vůbec je?
Tak potřebujem ji? Nebo teda ne? Jo,řekneš mi to? Ne! Tak drž hubu. Já krásu opravdu nepotřebuju,ale pokud ty jo,tak za mnou nechoď.
Jo,závěr? Krása je něco co nepotřebujem,ale jsou tu někteří jedinci,kterí si stejně myslí,že jo,a ty se nazývají ubožíci,a fakt,že jich znám hodně.
Jo? Chápeš? Ne? Nezájem!

Obrnice a okolí.

10. června 2012 v 9:49 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Básně(poezie) :*
Obrnice,
velká to vesnice.
Magická síla,
a energie.
Měřitelná míra,
nikdo se toho nedožije.

Patokryje,
něco nádherného tady žije.
Dlouhý život,
a radost.
Upřímná milost,
žádná velká bohatost.

Zlatníky,
nic jim nesahá po kotníky.
Malá vesnička,
bez obrazu města.
Lidé zde žijou odmalička,
každý ze stejného těsta.

Chanov,
něco jiného než Janov.
Fámy a pověsti,
z těh umíte soudit.
Hodně štěstí,
po světě bloudit.

Jo,osady to jsou.
Tam se máme všichni nejlíp.
Padneš závistí mou,
vidíš život bez brejlí.
Nemusíš nic vědět,
ale nemluv pak.
Sedět nebo raději letět?
Symbol nebo znak?

Nevzdala jsem to.Mám to vzdát teď?

8. června 2012 v 20:33 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Žiji ..
Kdybych věděla,že bude lepší umřít,umřela bych.
Raději bych to opravdu skončila.Proč jsem to neudělala? Když vím,že se mi každý rok opakuje to samé? Jsem to,ale naivní a blbá kráva? Nikdy nezapomenu co se mi stávalo na základce,já jen každý den doufám,že se mi to nevrátí.Doufat je,ale asi v tomhle ohledu zbytečné.Deprese a nervy jsou tu pořád.Strach,ten nesmí chybět.Měla jsem to vzdát?Však si chci splnit moje největší sny a přání.Chci něco dokázat!
Je teda dobře,že jsem to nevzdala,ale stejně nemám trpělivost,ale hlavně odvahu před celým světem něco nahlas říct.Tak proč tu ku*va jsem? Proč tu ztrácím čas?