Únor 2011

6.Den-Zdál se mi sen...

28. února 2011 v 20:33 | Kačka |  Every day
"..To byl sen?..".."Nebyl to se,ale tvoje minulost.."

Nevěřícně jsem se zase podívala na muže v bílém plášti,který mně vystrašil ze zadu.Zase jsem ho nějak nepochopila,opět jsem byla zmatená,nepamatovala jsem si svoji minulost,jako bych žádnou neměla..Proč?Na to mi neodpověděl,radši,nebo ani odpověd neexituje...

Chtěla bych,Chtěla bych toho moc..:/:(

28. února 2011 v 20:05 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Cituji ..
Chtěla bych umět Létat,abych mohla odlétět do Nebe..♥
Chtěla bch umět Snít,Snít o Nebi..♥
Chtěla bych umět Milovat,abych skončila v Nebi..♥
..Chtěla bych,Chtěla bych,Chtěla bych toho Moc..:/♥,A nic z toho nedostanu..:/,Bohužel Nedostanu,Nic,a Nikdy..:(♥
Ztrácím Naděje,Ztrásím iluze,Ztrácím Sny..♥

5.Den-Zvykání

27. února 2011 v 14:20 | ♥Ta z OBRnic♥
"Časem si zvykneš.."

Řekl mi můj "soused".Dostala jsem takový hezký červený baráček s krásnou zahrádnou.Bylo teprv 17 let a já žila ve snu,tohle byl můj sen.Uvnitř baráčku byl bylo nádherně vymalováno,moderní nábytek a na podlaze ležel velký chlupatý pejsek.:) ,Bylo to nádherné,opravdu jako ve snu.
Začala jsem si zvykat.Jsem tu teprv pět dní,ale zvykala jsem si.Bylo to vážně užasné,pět dní v ráji a já přestala myslet na to,že jsem umřela,přestala jsem myslet na mou rodinu,mé přatelé ,prostě jsem můj mnulý život hodila za hlavu a začínala žít od znova..

Můj život je jedná velká Lež..:(

26. února 2011 v 7:58 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Žiji ..
V životě jsem nebyla tak zklamaná,tak zmatená,tak smutná jako teď..Vůbec nevím jak dál,nevím jak se rozhodnout.Všichni mně zkalamali,dokonce jedna důležitá osoba,moje "nejlepší kamarádka",tohle nikdy nepochopím,je to všechno tak jiné,tak divné,ale jáí se nevzdávám,nevzdám se svýho života,jsem na svůj život i tak pyšná,a mám jeden velký sen..!!

Jedna rada,Nikdy Nikomu Neveřm,dokud jsi ho pořádně neprozkoumáš..!!♥

Chci se Probudit..!!

26. února 2011 v 7:51 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Cituji ..
Chci se probudit,Probudit ze Snu,z Noční Můry..♥

4.Den-Jsem mrtvá,ale Žiji

26. února 2011 v 7:49 | Kačka |  Every day
"Vítám tě tu.."

Řekl muž v bílém hábitu,a posadil mně na bílou židličku.Ničemu jsem nemohla uvěřit,vypadalo to jako bych žila,bez jakekoliv chyby,byl to snad sen?Nebyl,byl to vážně ráj,ale já tomu říkala sen,protože mně nic takového nemohl nikdy potkat.
Zatímco jsem přemýšlěla,muž mi vysvětloval jak to tady chodí,z jeho slov jsem pochopila,že se tady žije teměř stejně jako na "Zemi".
Opravdu jsem byla mrtvá,ale žila jsem..!!

Život má Jedno Pravidlo..!!

25. února 2011 v 9:14 | ♥Ta z OBRnic♥ |  Cituji ..
Život má jedinné pravidlo,a to ŽÍT..!!♥

Den je příliš krátký..♥

25. února 2011 v 9:13 | Kačka |  Cituji ..
Den je příliš Kratký..:/♥
,Tím pádem Život ještě kratší..:/♥

3.Den-Procházka po "tom" Ráji

25. února 2011 v 9:11 | Kačka |  Every day
"Ahoj.."
Jedinné co jsem dokázala říci těm co jsme potkala.Kolem mne lidé,které jsem vůbec,ale vůbec neznala,byli v bílem oblečku a procházeli se.Vypadali jakoby byli živí,jakoby se jim nic nestalo.Prostě žili,a když byli mrtví.
Nevěděla jsem kam vůbec jít,a tak jsem šla pořád za nosem.Připadala jsem si jako na kolotoči,stále jsem šla rovně,ale vypadalo to,jako bych šla dokola.

2.Den-Ráj

24. února 2011 v 10:16 | Kačka |  Every day
"Kde to jsem"..
Otevřela jsem oči a vykřikla jsem.Vypadalo to jako ráj,byl to snad ráj?Nevnímala jsem,teprve teď jsem is uvědomila,že jsem mrtvá.Na jednu stranu to bylo strašné,byla jsem strašně mimo,chtěla jsem pryč,zpátky na "zem",ale na druhou stranu to bylo nádherné,nepopsatatelně nádherné.

1.Den-Nehoda

23. února 2011 v 12:59 | Kačka |  Every day
..♥

"Né,zastav,ať stojí.."
Tuhletu jedinnou větu si pamatuji,ten kůň nechtěl stát,pořád se kolíbal a nakonec mně shodil dolu,ležela jsem na zemi,a nehýbala jsem se,byla jsem mrtvá.Nebyl to divný pocit,nebyl to žádný pocit,nic jsem necítila,ani bolest a ani smutek.Byla jsem prostě mrtvá..!

Fotografie 1

23. února 2011 v 12:37 | Kačka |  Sním ..

Záhradky..;))

23. února 2011 v 12:33 | ♥Ta z OBRnic♥ |  OBRnice ♥´´
..:))
ssluničko..:P
..;)cestička.=P

Vlaječka 1O.sportovního plesu...:)

23. února 2011 v 12:29 | ♥Ta z OBRnic♥ |  OBRnice ♥´´
vlajka
vlajka

Mojé mistrovské délo..:P♥

23. února 2011 v 12:26 | ♥Ta z OBRnic♥ |  OBRnice ♥´´
..:D vídítě?..:D To FúJ?..:D -->(FůJ) ..Jírkovo dílo..:D,a tak hezý to bylo..://..:)

obrnice a Fúj..:P

Život je jako pohádka..:))

23. února 2011 v 10:05 | Kačka |  Cituji ..
Život je jako Pohádka,
zrovna teď čekám na prince..:)

Jáká jsem..?..:)

23. února 2011 v 10:04 | Kačka |  Cituji ..
Jaká jsem?.. Taková jaká jsem..:P♥

Čekám na Prince..:)♥

23. února 2011 v 10:03 | Kačka |  Cituji ..
Ležim,S rukama zkříženýma,a v nich růži,ležím a čekám na Prince..:)♥

Boj proti Chudobě

22. února 2011 v 17:32 | Kačka |  Slohovky ..

Boj proti chudobě.
(+Z Deníku 14-leté Lenky)

17.1. "Špatná i Dobrá zpráva!"
Milý deničku mám dvě zprávy,dobrou a špatnou.Dobrá maminka je v devátém měsíce,to znamená,že za chvilku budu mít bratříčka,špatná,že tatínek přišel o svou práci.Ale já věřím,že to všechno brzy dopadne!
Tak ahoj...
22.1."Maminka jede do nemocnice!"
Ahoj deníčku dneska maminka jela do nemocnice,protože se porod neustále blíží.Ano za chvilku budu mít bratříčka.Už se na něj strašně moc těším.Tomášek (jméno,který jsme pro něj odhlasovali) se doufám taky na mně těší.
Tak Papa..Jdeme koupit něco Tomáškovi..!

..V nemocnici zatím proběhlo pár menších komplikací,Lenčina maminka začala krvácet,tak že ji museli rychle převést na operační sál.Zastavili krvácení a hned začali s císařským řezem.Lékaři se,ale báli,že porod nemusí oba dva přežít,ale snažili se jak nejvíc to šlo.Bohužel jejich obavy se naplnil."Pííp"Zaznívalo operačním sálem....
"Crrr"..Zvonil otcův telefon v kuchyni.Doběhl k němu a zvedl ho. "Halo?"zeptal se otec."Dobrý den,.."ozvalo se v telefonu."Bohužel,máme pro Vás špatnou zprávu..Vaše manželka i dítě zemřeli.Dělali jsme co jsme mohli."dopověděl lekář.Otcovi oči se zalévali slzami.Nevěděl co má odpovědět.Zaklapl telefon a sedl si na židli.Když v tom přiběhla Lenka."Tati,kdo to byl?Maminka?"zeptala se a dívala se na otce jak mu tečou slzy po tváři."Ne Leni,posaď se musím ti něco říct."řekl tatínek se slzama v očích. "A co?"zeptala se nechápavě dcera."Maminka umřela.."odpověděl dcerce otec,a Lenka se nevěřícně rozplakala."Neplač,všechno bude dobrý."
"A co Tomášek?"poptala se dcerka."Ten taky umřel,ale Leni neplač,jak jsem říkal všechno bude dobrý,uvidíš."utěšoval dcerku,ale ta utekla do pokoje a začala plakat."Jak může být všechno dobrý?Umřela mi matka a bratr."ptala se nechápavě Lenka.

24.1.."Tohleto je můj konec"
Milý deníčku,včera byl můj nejhorší den v mém životě.Mamka odjela do nemocnice a z ní s etaké nevratíla,mamka umřela a sní Tomášek.Oba dva umřeli a já jsem se s maminkou ani nedokázala rozloučit,a s Tomáškem jsem se ani nesetkala..:( ..Všechno se hroutí,kvůli tatínkovo nezaměstnanosti si nemůžeme dovolit to co bysme dříve mohli.
Včera jsem se dokonce pohádala s mojí nejlepší kamrádkou,kvůli tomu že jsem si nemohla dovolit jít s ní na jednu oslavu narozenin.
Všechno s emi hroutí..!..:((

Nejen,že Lenka a její otec měli velkou finanční krizi,a žili v peněžní tísni,tak také Lenka začala lajdačit ve škole.Lepší známku než čtyřku domů nepřinesla,také těch pár poznámek za neslušné chování domů dorazili.Lenka s otcem byli na dně.Několikrát na ně přišli exetuři nebo sociálka,a to byl také dopad na to,že Lenčin otec nemohl někde uspět,všude ho jen odmítali.Pojištovny ho posílali do banky,aby jsi půjčil na splácení nájmů,ale Lenčin otec byl tak finančně dole,že mu nechtěli dát ani půjčku.

3.2.."Aspoň,že mám Tebe.."
Chci pryč,chci za maminkou a za bráškou.Tohle se nedá vydržet,teď už mám jen Tebe a otce,tatínek je vyčerpaný,nikde ho nechtějí vzít,dokonce nemáme ani na oblečení,a těžce žijem z toho co nám tady zůstalo po mamince.Odškodnění od nemocnice jsme také žádné nedostali,a tak se nám žije velmi těžce.Musela jsem přestat chodit do školy,a dokonce se zbavit mé želvičky Lorinky..:/
Jedinný co mi zůstalo jsi ty deníčku,a tatínek,které mu se snažím alespoň trochu pomoct.

Jednoho dne skončili oba dva na ulici,bez peněz,bez přátel,a bez jakékoliv podpory.Žili tam kde jim bylo nejteplji,někdy přespávali ve starých rozbouraných domech a nebo na starém nádraží.
Žebrali kde se dalo,ale pomoci se nedočkali.
Lenku nemohl dát ani do dětského domova,protože otec neměl dost síli,aby oběhával úřady a soudy,aby se Lenička mohla dostat do nějaké slušné rodiny nebo alespoň do Děského domova.Jedinné co mu bylo řečeno bylo to,že Lenka by se mohla dostat do nějaké lepší péče jen tehdy,kdyby neměla oba dva rodiče,pokavaď má alespoň jednoho,musí zůstat v jeho péči,dokavaď nebude schopen se o ní starat.I když Lenčin otec jim vykládal,že žijí na ulici,že nemájí penězí na ošacení,na školu a na další potřeby,nikdo mu nevyšel vstříc.

Jednoho dne.když Lenka ještě spala,odnesl ji otec před dětský domov,naklonil se k ní a řekl,jdu za maminkou a za Tomáškem,a společně doufáme,že najdeš smysl žití,který jsem ti já dát nemohl.Položil jí na zem a podřízl si žílí ostrým sklem od skleněné flašky.Oba dva tam jen tak leželi,Lenka spala,a otec bohužel umíral.
Lenčin otec se kvůli dceři zabil,aby měla právo jít do dětského domova a žít lépe,než dosud žila.

Sliby,Chyby

22. února 2011 v 7:44 | Kačka |  Slohovky ..

Sliby,Chyby
1)Část(Vyprávění Karol)

"Ahoj,tak je konec.Opravdu naše láska upadla do propasti,tak hlubokou,že nejde vytáhnou zpět."zaklapla jsem deníček a zamlkla ho.Uložila ho do taštičky s lístečkem na rozloučenou.Než se sváma rozloučim chtěla bych vám ale převyprávět nezapomenutelný příběh.
Ano tento příběh je hlavně o Billovi.Kluk,který mi zlomil srdce,kluk,pro kterýho jsem udělala všechno na světě a on se mi takhle odvděčil.Do Billa jsem byla dlouhou dobu zamilovaná,ale jednoho dne se to stalo.Začli jsme spolu chodit,neše dny byli nezapomenutelné.Chvíle s nim byli jiné.Poněvadž u nás doma existují sliby jako vážně duležitá věc v životě slíbila jsem rodičům,že svůj první pohlavní styk budu mít v sedmnácti,mně bylo teprv patnáct let.Bill můj slib nesl těžce,ale i tak to chvíli snesl.Ale jednoho dne,když jsme byli s Billem stanovat se "to" stalo.Říkala jsem mu to jasně,ale on mně nebral vůbec vážně.Vyspali jsme se spolu a tak je jasné že došlo i k "tomu".Rodičům jsem to samozřejmě říct nemohla,sliby v rodině berou strašně vážně a nevim co by mi udělali.Byl červen,termín kdybych to měla dostat,ale nedostala.Nevěděla jsem jak se stím vypořádat.A tak jsem si zašla ke gynekologovi,ten mi to potvdil.A tak jsem to musela říct Billovi.Ten mi řekl že je konec a ať se od něj držím dál.A tak jsem zůstala sama.Nezbývalo mi nic jiného než to říct rodičům.Ti na mně začali řvát a vykládat mi nějaký nesmyly.Byla jsem na dně.Nevěděla jsem co mám dělat.
A tak jsem se rozhodla skončit celý můj život!

2)Část(Vyprávění rodičů)
Karol se narodila v červnu.Krásné miminko ve znamení blížence.Byli jsme tak šťastní,když přišla na svět.Chtěli jsme z ní vychovat krásnou a chytrou dívku,ale místo toho jsme pěkně zachybovali.Byla to naše chyba,kvůli který si vzala život.Místoto teď sedíme sami doma a prohlížíme si její fotografie.Jediný co teď mužeme je plakat a plakat nad jejíma ftografiema.Ani sebe lítost,ale nepomáhá.

A Tak skončil Život 15leté dívky Karol..;(